Koně, pára, elektřina: Těžké počátky městské hromadné dopravy v Praze

20.04.2017 - Pavel Fojtík, Zdeněk Říha

Zatímco brněnské a vídeňské ulice brázdila parní tramvaj, Praha stále spoléhala na koňskou sílu

Omnibus schválně kříží dráhu konkurenční koňce -<p>Koněspřežky se staly pro pražské omnibusy opravdovým konkurentem.</p>
Omnibus schválně kříží dráhu konkurenční koňce -

Koněspřežky se staly pro pražské omnibusy opravdovým konkurentem.


Reklama

Průmyslová revoluce v 19. století nevratně změnila dosavadní středověkou tvář měst. Na předměstích v té době vznikaly první manufaktury a život se z vesnic přesunul do měst, kde rostl počet obyvatel. Současně do nich byla přiváděna železnice a to vše vytvořilo poptávku po městské dopravě.

Nové technické vymoženosti dávaly dostatek prostředků, jak tuto poptávku uspokojit, přičemž šance se nejdříve chopili soukromí podnikatelé. Nejinak tomu bylo i v případě začátků městské hromadné dopravy v Praze.

Těžké začátky

Tou dobou už Pražané mohli používat omnibusové linky, tedy silniční dopravní prostředek tažený koňmi, který bychom mohli označit za předchůdce dnešních autobusů. První pokusy s omnibusy učinil v letech 1829 a 1830 pražský povozník Jakub Chocenský, ale jeho průkopnický čin skončil pro malý zájem veřejnosti neúspěchem. Později to s omnibusy zkoušeli s přestávkami i další podnikatelé. Na začátku sedmdesátých let 19. století se stala mezi obyvatelstvem nejžádanější trasa z dnešního Karlínského náměstí na Smíchov do blízkosti nádraží, kterou provozovalo několik společností.

Spása z Belgie

Podnikatelé Bernard Kollmann a Zdenko hrabě Kinský přišli s nápadem postavit v Praze koněspřežnou pouliční dráhu. Potřebnou koncesi obdrželi od rakouského ministerstva obchodu 5. března 1873. Představa, že Praha, Karlín a Smíchov získají svoji první tramvajovou trať do konce roku 1874, ale vzala brzy za své. Krach vídeňské burzy 9. května 1873 a následné zhroucení burzy v Berlíně měly za následek, že Anglicko-česká tramwayová společnost, založená oběma podnikateli, ani nestačila vstoupit v život. 

Situaci zachránil belgický podnikatel Eduard Otlet, označovaný později za „tramvajového krále“,který se podílel na přípravě i stavbě prvního úseku pražské koněspřežné tramvaje. Ve čtvrtek 23. září 1875, v 15 hodin, zahájila v Praze s velkou slávou provoz koněspřežná tramvaj. Trať začínala v Karlíně v blízkosti Invalidovny, kde byl i pozemek určený pro vozovnu a stáje, a vedla dvoukolejně až na hranice Prahy. Zde se stávala jednokolejnou a v takové podobě vedla celým pražským územím přes Poříčí, Příkopy, Ovocnou (dnes 28. října) a Ferdinandovou (Národní) k rozestavěnému Národnímu divadlu. 

Koně, pára a elektrika

Jen krátce poté, co byla v Praze dobudována síť koněspřežné tramvaje, se objevili první podnikatelé, kteří začali uvažovat o modernějším druhu dopravy. Ten tehdy představovala parní tramvaj, která od roku 1883 jezdila ve Vídni a rok později byla zprovozněna v Brně.

Zřejmě zde mohl najít inspiraci nuselský podnikatel Alois Procházka, který 20. června 1885 požádal ministerstvo obchodu o předběžnou koncesi pro síť parní tramvaje na Královských Vinohradech. Z celého záměru ale nakonec sešlo. Podobný úmysl na stavbu sítě parní tramvaje se nepodařilo realizovat ani vinohradskému starostovi Janu Friedländerovi v roce 1890. Pražská aglomerace nakonec přeskočila od animální trakce přímo k dráze elektrické. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 15/2012

  • Zdroj fotografií: Archiv Dopravního podniku hl. města Prahy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907