Budoucí hrozba? Prasečí koronavirus SADS napadá i lidské buňky

19.10.2020 - Stanislav Mihulka

Koronavirus SADS-CoV zabíjí prasata. Projevuje se hlavně úpornými průjmy a zvracením. Podle vědců je ale schopný napadat i lidské buňky a lidé proti němu nemají prakticky žádnou imunitu.

<p>Prasata se významně podílejí na šíření řady nebezpečných virů.</p>

Prasata se významně podílejí na šíření řady nebezpečných virů.


Reklama

Pandemie koronaviru SARS-CoV-2 je momentálně opět na vzestupu a konec zatím není příliš v dohledu. Přesto bychom neměli zapomínat na to, že ve světě existuje značné množství rozmanitých koronavirů, které představují riziko do budoucna. Jedním z nich je i koronavirus SADS-CoV (podle anglického swine acute diarrhea syndrome coronavirus), který je původcem silných průjmů a zvracení u prasat. Byl objeven teprve v roce 2016 a je překvapivě vražedný, zatím naštěstí především pro selata.

Koronavirus SADS-CoV pochází z Číny a je velmi blízký netopýřím koronavirům skupiny HKU2. Odborníci se doposud domnívali, že tento koronavirus nemůže nakazit člověka. Ralph Baric z americké University of North Carolina, Chapel Hill a další vědci ale nedávno zkoumali, zda tento virus (který pro své vědecké účely používají v syntetické podobě), náhodou nemůže infikovat i lidské buňky.

Jejich experimenty bohužel ukázaly, že „prasečí“ koronavirus je schopný napadat různé typy lidských buněk, včetně buněk plic a buněk střev, a množit se v nich. Na rozdíl od pandemického koronaviru SARS-CoV-2 se koronavirus SADS množí spíše ve střevních než v plicních buňkách. Současně vyšlo najevo, že lidé nemají proti tomuto koronaviru prakticky žádnou imunitu.

TIP: Koronavirus jako nenadálá hrozba? Má Čína skutečně čisté svědomí?

Vše nasvědčuje tomu, že virus SADS-CoV, stejně jako další viry ze skupiny virů HKU2, které všechny náležejí do linie alfakoronavirů, představují do budoucna potenciální riziko pro lidstvo. Rozhodně bychom je měli pečlivě sledovat. Vědci už teď raději připravují vývoj vakcín, které by měly zásadním způsobem omezit šíření těchto virů u prasat a tím i významně snížit riziko epidemie či přímo pandemie u lidí.

U prasat bylo doposud popsáno šest nemocí, které způsobují prasečí koronaviry. V chronologickém pořadí to jsou:

  • přenosná gastroenteritida (TGE – 1946),
  • hemaglutinující encefalomyelitida (HEV – 1962),
  • prasečí epidemický průjem (PED – 1977),
  • respirační koronavirus prasat (PRCV – 1984),
  • deltacoronavirus (PDCoV – 2009),
  • prasečí akutní průjem (SADS-CoV – 2016)
  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907