Budoucí hrozba? Prasečí koronavirus SADS napadá i lidské buňky

19.10.2020 - Stanislav Mihulka

Koronavirus SADS-CoV zabíjí prasata. Projevuje se hlavně úpornými průjmy a zvracením. Podle vědců je ale schopný napadat i lidské buňky a lidé proti němu nemají prakticky žádnou imunitu.

<p>Prasata se významně podílejí na šíření řady nebezpečných virů.</p>

Prasata se významně podílejí na šíření řady nebezpečných virů.


Reklama

Pandemie koronaviru SARS-CoV-2 je momentálně opět na vzestupu a konec zatím není příliš v dohledu. Přesto bychom neměli zapomínat na to, že ve světě existuje značné množství rozmanitých koronavirů, které představují riziko do budoucna. Jedním z nich je i koronavirus SADS-CoV (podle anglického swine acute diarrhea syndrome coronavirus), který je původcem silných průjmů a zvracení u prasat. Byl objeven teprve v roce 2016 a je překvapivě vražedný, zatím naštěstí především pro selata.

Koronavirus SADS-CoV pochází z Číny a je velmi blízký netopýřím koronavirům skupiny HKU2. Odborníci se doposud domnívali, že tento koronavirus nemůže nakazit člověka. Ralph Baric z americké University of North Carolina, Chapel Hill a další vědci ale nedávno zkoumali, zda tento virus (který pro své vědecké účely používají v syntetické podobě), náhodou nemůže infikovat i lidské buňky.

Jejich experimenty bohužel ukázaly, že „prasečí“ koronavirus je schopný napadat různé typy lidských buněk, včetně buněk plic a buněk střev, a množit se v nich. Na rozdíl od pandemického koronaviru SARS-CoV-2 se koronavirus SADS množí spíše ve střevních než v plicních buňkách. Současně vyšlo najevo, že lidé nemají proti tomuto koronaviru prakticky žádnou imunitu.

TIP: Koronavirus jako nenadálá hrozba? Má Čína skutečně čisté svědomí?

Vše nasvědčuje tomu, že virus SADS-CoV, stejně jako další viry ze skupiny virů HKU2, které všechny náležejí do linie alfakoronavirů, představují do budoucna potenciální riziko pro lidstvo. Rozhodně bychom je měli pečlivě sledovat. Vědci už teď raději připravují vývoj vakcín, které by měly zásadním způsobem omezit šíření těchto virů u prasat a tím i významně snížit riziko epidemie či přímo pandemie u lidí.

U prasat bylo doposud popsáno šest nemocí, které způsobují prasečí koronaviry. V chronologickém pořadí to jsou:

  • přenosná gastroenteritida (TGE – 1946),
  • hemaglutinující encefalomyelitida (HEV – 1962),
  • prasečí epidemický průjem (PED – 1977),
  • respirační koronavirus prasat (PRCV – 1984),
  • deltacoronavirus (PDCoV – 2009),
  • prasečí akutní průjem (SADS-CoV – 2016)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907