Koronavirus jako nenadálá hrozba? Má Čína skutečně čisté svědomí?

01.04.2020 - David Bimka

Když se koncem loňského prosince začal čínskou provincií Wu-chan šířit tajemný virus, tamní lékaři bili na poplach. Úřady je však obratem umlčely. Nyní, po odeznění epidemie na domácí půdě, obrací asijská země světovou krizi ve svůj prospěch

<p>Čína investuje do PR kampaně. Na severu Itálie přesvědčuje místní, že pro ně dělníci z lidové republiky nepředstavují hrozbu. Na plakátu stojí: <em>„Nepřítelem je virus, nikoliv lidé.“</em></p>

Čína investuje do PR kampaně. Na severu Itálie přesvědčuje místní, že pro ně dělníci z lidové republiky nepředstavují hrozbu. Na plakátu stojí: „Nepřítelem je virus, nikoliv lidé.“


Reklama

Loni 18. prosince se lékařce Aj Fen, vedoucí oddělení intenzivní péče v Ústřední nemocnici v čínském Wu-chanu, dostal do ruky snímek plic poslíčka, který rozvážel syrové pochoutky z lokálního rybího trhu. Doktorka Aj nic podobného dlouho neviděla: Tmavé skvrny na plicích připomínaly snímky obětí epidemie SARS před sedmnácti lety, jež zabila přes sedm set lidí. O týden později přijalo její oddělení dalšího člověka se zápalem plic a pak v rychlém sledu ještě několik jiných se stejným problémem. Mohl se SARS rozjet nanovo? Nebo se objevil zcela nový, neznámý virus? Aj rozeslala rentgeny plic kolegům a zavolala na úřad pro zdraví a hygienu. 

Epidemie se rozjíždí

O týden později už se nemocnice ve Wu-chanu plnily podobnými případy. Aj Fen opět urgovala úřady, aby zasáhly a začaly nastupující krizi řešit. Místo toho si ji spolu s devíti kolegy předvolal ředitel nemocnice a důrazně je varoval před šířením poplašných zpráv. 

Jeden z jejích kolegů, Li Wen-liang, se rozhodl rozšiřovat osvětu bez ohledu na zákaz, načež mu policie pohrozila stíháním. Dotáhnout řízení do konce už ovšem nemusela: Li se kvůli vysokým koncentracím viru v nemocnici nakazil a 6. února podlehl zápalu plic. Na čínském internetu to vyvolalo bouři, jaká se často nevidí. Hashtagy s Liovým jménem však ze sociálních sítí záhy zmizely, jakmile se pustili do práce státní cenzoři. 

„Kdybych věděla, co se stane, vůbec bych se o nějaké zákazy nestarala,“ svěřila se později Aj Fen čínským internetovým médiím. „Mluvila bych do pr*** úplně s každým, s kým bych mohla.“ Jenže ani její slova nevydržela na síti dlouho a cenzoři článek smazali. Nyní se šíří ilegálně, často v soukromých zprávách. Otevřenost se v Číně prostě nenosí. 

Klid, nic se neděje

Nejvyšší vedení země se o řádění viru nakonec dozvědělo počátkem roku. Prezident Si Ťin-pching však hrozící krizi veřejně oznámil až po více než dvou týdnech, 20. ledna, kdy už se virus nekontrolovatelně šířil městem i celou provincií. Čínští dělníci se začali z dovolené vracet do Itálie, kde jich desítky tisíc pracují v textilních továrnách živících oděvní průmysl Apeninského poloostrova. Čínské úřady se po prezidentském proslovu probraly a horečně v provincii uzavíraly jedno město za druhým – jenže tehdy už globální pandemii nešlo zastavit.


Čínské ministerstvo zahraničí ve svém tweetu mimo jiné tvrdí: „Naše snaha o potírání epidemie umožnila, aby se mezinárodní společenství připravilo.“

Čínské ministerstvo zahraničí ve svém tweetu mimo jiné tvrdí: „Naše snaha o potírání epidemie umožnila, aby se mezinárodní společenství připravilo.“ 

Matematici z University of Southampton spočítali, že kdyby Čína chorobu netajila a nasadila karanténní opatření dřív, dokázala by katastrofě zamezit. Na konci února tam bylo 115 tisíc infikovaných. Pokud by karanténa platila od 7. ledna, nakazilo by se o 95 % lidí méně. Vláda tak zasáhla v poslední možný čas, aby se předešlo kolapsu zdravotnictví. Kdyby váhala ještě další tři týdny, počet potvrzených případů by vyskočil 18krát. A jestliže by ke karanténě nepřikročila vůbec, celkové množství nakažených by narostlo 67krát. 

Dovezeme a zachráníme

Čína zahájila PR kampaň a dodává ochranné lékařské pomůcky do těžce postižených států, jako jsou Itálie a Španělsko – vše s odpovídajícím mediálním pokrytím a s patřičnými díky politiků v cílových destinacích. Když Česká republika nakoupila od čínských partnerů zdravotnický materiál za tři miliardy korun, při jeho vykládání na letišti v Ruzyni promlouval do médií také velvyslanec ČLR

Uzavření Wu-chanu do karantény způsobilo čínské ekonomice ohromné škody. Město patří do první desítky nejbohatších a průmyslově nejrozvinutějších center v zemi a podobně jsou na tom další milionové metropole v provincii Chu-pej. Nachází se tam řada industriálních zón, ale daří se i zemědělství a chovu ryb. Ztráty se budou počítat v miliardách dolarů (viz Jaká je cena epidemie?)

Je to jako tisk peněz

Z krize se ovšem rodí i příležitosti. V době vzniku tohoto článku existovalo na světě půl milionu potvrzených případů nákazy koronavirem a zdravotnické systémy mnoha států se těžce potýkaly s nedostatkem roušek, respirátorů, rukavic i plicních ventilátorů. Čína má ohromné kapacity na jejich výrobu a nyní své linky rozjíždí naplno. „Stroj na výrobu masek je jako stroj na tisk peněz,“ svěřil se agentuře AFP Š’ Sing-chuej, manažer továrny v provincii Kuang-tung. „Dřív dosahoval zisk z každé masky jednoho centu, dnes je to několikanásobně víc.“ 

TIP: Jak poznat nákazu koronavirem? Britští lékaři našli překvapivý indikátor

Jeho kolega, 34letý Kuan Sün-ce, dokázal dát fabriku na výrobu masek dohromady za pouhých jedenáct dní. Bleskově sehnané investice se prý mnohokrát vyplatí: „Jeden stroj vyjde na sedmdesát tisíc dolarů, což se nám ovšem vrátí už za dva týdny provozu.“ Doslova zlaté časy tak zažívají právě producenti těchto zařízení, která mizí prakticky po opuštění výrobní linky. Podle oficiálních dat se za poslední dva měsíce zaměřilo na masky devět tisíc nových továren a Čína jich teď denně produkuje 116 milionů – dost na to, aby mohla zásobovat zbytek světa. 

Jaká je cena epidemie?

Zastavení výroby v jednom z páteřních průmyslových regionů mělo na čínské hospodářství tvrdý dopad. Ještě před dvěma měsíci odhadovala Světová banka růst tamní ekonomiky o 5,9 % – což se samo o sobě považovalo za neúspěch a nejnižší hodnotu od roku 1990. Nynější nejvíc optimistické odhady hovoří o růstu 2,3 %, a dokonce o poklesu průmyslové výroby, což se zemi také nestalo nejméně tři dekády. Naruší to obchodování v oblasti Pacifiku, kde tvoří výměna zboží mezi USA, Čínou, Austrálií a státy jihovýchodní Asie 70 % veškerého globálního obchodu. 


Mrtví, které nepočítali

Podle oficiálních statistik zemřelo v Číně na nemoc covid-19 ke konci března 3 309 lidí. Anglicky vydávaný čínský ekonomický deník Caixin Post však přišel s odhalením, že pohřební služby ve Wu-chanu prodávají každý den na 3 500 uren. Caixin Post dál anonymně citoval zaměstnance jedné z nich, že firma kvůli vysokému zájmu naskladnila dodatečných pět tisíc uren. Je tedy možné, že oficiální čísla zohledňují pouze zemřelé pacienty, kteří byli otestováni, a nikoliv ty, kdo zemřeli doma bez zařazení do zmíněných statistik. Dohady se však zatím nepodařilo žádnému médiu potvrdit. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Twitter, Globe Media

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907