Reklama


Byl Kryštof Kolumbus skutečně prvním Evropanem, který doplul až do Ameriky?

05.03.2017 - Kateřina Helán Vašků

Je pravda, že Nový svět neobjevil koncem 15. století Kryštof Kolumbus, ale úplně jiný Evropan?

Utajené prvenství -<p>12. října 1492 doplul Kryštof Kolumbus k Novému světu. S velkou pravděpodobností ale nebyl prvním Evropanem.</p>
Utajené prvenství -

12. října 1492 doplul Kryštof Kolumbus k Novému světu. S velkou pravděpodobností ale nebyl prvním Evropanem.


Reklama

O prvenství Kryštofa Kolumba v Novém světě se skutečně vedou dlouhodobé spory. Dnes již prokazatelně víme, že dřív než on stanuli na americké půdě například Vikingové. K méně známým patří jméno francouzského mořeplavce Jeana Cousina, který prý přistál v Brazílii již roku 1488, tedy čtyři roky před Kolumbem. Na palubě jeho lodi se měl plavit i Španěl Martin Alonzo Pinzón, jenž se údajně po návratu do rodné země spojil právě s Kolumbem, poskytl mu klíčové informace o cestě na západ a coby kapitán lodi Pinty s ním podnikl legendární zaoceánskou plavbu. Žádné doložené zprávy však neexistují. 

Písemné záznamy máme až o výpravě francouzského mořeplavce Binota Paulmiera de Gonneville, který roku 1503 mířil k indickým břehům, ale jeho plavidlo cestou zasáhla silná bouře. Když se o dva roky později vrátil do vlasti, popsal, že jej živel zahnal k břehům neznámé pevniny, kterou nazval „Jižní země“. Údajně se měla nacházet asi šest týdnů plavby na západ od mysu Dobré naděje, a mohlo se tak skutečně jednat o břehy Brazílie.

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: L. Prang & Co.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907