Čekání na Nový prales: Jako dárek můžete někomu věnovat kus pralesa

12.01.2018 - Denisa Mikešová

Kdysi bylo území naší republiky místem neproniknutelných lesů, dnes na mnoha místech lesní porost skomírá. Zašlé přírodní bohatství Podještědí má za cíl obnovit projekt Nový prales, který v budoucnu možná přivítá i vlčí smečku

Pohled do divočiny - Prales je bujná vegetace, spleť křovin i torza mechem porostlých stromů
Pohled do divočiny - Prales je bujná vegetace, spleť křovin i torza mechem porostlých stromů

Reklama

Je horko, ale ve stínu stromů je příjemně. Les po včerejším dešti voní, sluneční paprsky prodírající se skrz větvoví ještě víc vytahují vůni pryskyřice, tlejícího listí i hnědé půdy pod našima nohama. Zvolna kráčíme po naučné stezce za naší průvodkyní a hustý porost kapradin, ostružinových šlahounů, mladých stromků i vzrostlých listnáčů místy evokuje dojem pralesa i neznalému oku. Sem tam leží podél cestičky padlý kmen porostlý mechovým kobercem. Hra světla a stínů pod příkrovem hustých větví ještě umocňuje tajemnou atmosféru tohoto místa.

Pohled do minulosti

Bez zásahu člověka by většinu České republiky dodnes pokrývaly pralesy. Člověk tu však je a krajinu přetváří ke svému obrazu. Již ve 13. století začalo také osidlování Podještědí, kde postupně přibývalo vesnic. Lesy byly káceny a vypalovány a koncem 19. století je na velké ploše nahradily pastviny a malá políčka. Po 2. světové válce došlo k vysídlení obyvatelstva, některé vesnice úplně zanikly. Políčka a pastviny byly zalesněny rychle rostoucím smrkem.

Smrk ztepilý (Picea abies) byl odedávna s oblibou vysazován pro hospodářské účely, ale zavádění smrkových monokultur přineslo četná úskalí. Na horských hřebenech je tato dřevina náchylná na větrné polomy, pod přikrývkou mokrého sněhu se snadno láme, vadí jí námraza. Kmeny napadá hniloba a různé plísně, o kůrovcových kalamitách ani nemluvě. A co se týká biodiverzity, celý ekosystém smrkového lesa tvoří jen několik málo druhů mechů, hub, přinejlepším kapradin a drobného hmyzu. O divoké přírodě překypující životem nemůže být ani řeč.

Když přiletí Čmelák

Chmurný stav podještědské krajiny se rozhodla změnit Společnost přátel přírody Čmelák, která dala v roce 2004 vzniknout ve střední Evropě unikátnímu projektu Nového pralesa.

V rámci návratu pralesa do Podještědí vykupuje Čmelák bezcenné lesní pozemky, na nichž smrkovou monokulturu prořezává a namísto ní vysazuje sazenice přirozené dřevinné skladby, které si pěstuje ve vlastních školkách. Od počátku výsadby Nového pralesa tak bylo do přírody na Ještědském hřebenu „navráceno“ víc než 70 000 buků, jedlí, jilmů, klenů a dalších dřevin.

Dárek s opravdovou hodnotou

Mladé stromky sází nejen zaměstnanci Čmeláka, ale i dobrovolníci, veřejnost během exkurzí (stejně jako my jsme si zasadili „svou“ jedli) či odsouzení v rámci alternativních trestů. Projekt lze podpořit i netradičně – v rámci veřejné sbírky si můžete zakoupit „kus pralesa“, je vám vystaven certifikát se jménem a stáváte se tak patronem Nového pralesa. Je to velice nevšední, ale v každém případě smysluplný dárek.

Dnes se Nový prales díky neutuchajícímu úsilí Čmeláka rozkládá na šesti pozemcích a zabírá plochu o rozloze 35 hektarů. Cílem je tyto jednotlivé části propojit v jeden ekologicky plnohodnotný celek a vytvořit zde bezzásahové území. Část Nového pralesa byla také zařazena do soustavy Natura 2000 (více informací viz ZDE). Již teď vede skrze nejzajímavější místa Nového pralesa česko-německá naučná stezka, právě ta, po níž nás provádí naše průvodkyně.

Návrat velkých šelem

Prales, o jehož návrat do Podještědí společnost Čmelák usiluje, je bující život, spleť kvetoucích bylin, křovisek, ale i staletých stromů, které čekají, až padnou k zemi, zetlí a promění se v obohacující humus. Prales jsou také mnozí živočichové včetně šelem. Na našem území kdysi žil rys ostrovid, vlk, medvěd hnědý i kočka divoká. Všechny tyto šelmy člověk zdárně vyhubil a teprve koncem 20. století se začalo s jejich pomalou reintrodukcí.

TIP: Soutok řek Moravy a Dyje aneb Divočina na jihu Moravy

V současnosti žije v Čechách populace rysů na Šumavě a vlků v Beskydech, kam se také občas ze Slovenska zatoulá medvěd. Tyto šelmy mají v přírodě nezastupitelné místo. Jsou to vrcholoví predátoři, kteří v krajině plní funkci regulační i sanitární. Pokud tedy chceme, aby se naše příroda vracela do stavu, kdy je schopná fungovat sama, bez lidských zásahů, aby v našich lesích žila silná, zdravá a přirozeně se chovající zvěř, je návrat velkých šelem naprostou nezbytností.

Podle nejnovějších výzkumů je reintrodukce vlků a rysů i do naší malé, zemědělsko-kulturní republiky možná (viz www.selmy.cz). Jde jen o to, abychom se oprostili od předsudků. Vlčí smečka, která by do Nového pralesa mohla být někdy v budoucnu vysazena, by byla drahokamem v koruně české přírody. Zatím se zde však vysazují pouze stromy. Musíme trpělivě čekat, až vyrostou.


Chcete darovat prales?

Jestliže vás zaujala možnost věnovat někomu originální dárek v podobě části pralesa, podívejte se na stránky www.novyprales.cz, kde naleznete vyčerpávající informace.

Společnost přátel přírody Čmelák

Společnost přátel přírody Čmelák je nestátní nezisková organizace, jejímž posláním je chránit, rozmnožovat a obnovovat rozmanitost přírody. Aktivity jsou propojovány s ekologickou výchovou, osvětou i činností v sociálním sektoru.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Denisa Mikešová

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907