Černý zázrak: Kde se vzala káva a odkdy ji pijeme v Česku?

Instantní, arabská, filtrovaná, espresso nebo turek – to jsou nejčastější způsoby, jak se připravuje káva. Její pravlastí je Etiopie, ale za zrodem kultu voňavého nápoje stojí arabský svět

12.10.2016 - Marie Gilbertová



Největšími „kafaři“ jsou Finové: na jednu osobu v této severské zemi připadá dvanáct kilogramů kávy ročně. Češi přece jen vynikají spíše v pití piva, takže roční spotřeba kávy se u nás pohybuje kolem tří kilogramů. Právě Evropa, přestože se zde káva nepěstuje, si tento horký černý nápoj nejvíc zamilovala.

Evropa kávě zaslíbená

Jako první přivezli na starý kontinent kávová zrna Benátčané, kteří si také v roce 1647 otevřeli ve svém městě první kavárnu. Až do té doby se káva prodávala pouze v lékárnách a s žádným závratným ohlasem se nesetkala. Někde se musela potýkat dokonce s odporem. V Londýně, který se své první kavárny dočkal v roce 1652, byla vydána tzv. Petice žen hlásající neblahý vliv kávy na mužskou plodnost. Přesto černý nápoj postupně získával na oblibě. 

Panovníci po celé Evropě se pokoušeli získat výhradní právo kávu pražit a vařit – to však způsobilo tak prudké zdražení, že se káva stala komoditou pro bohaté. Jednou z nejslavnějších a dosud fungujících kaváren je pařížská Café Procope: byla otevřena v roce 1686 a dodnes se pyšní drahými tapetami, velkými zrcadly a mramorovými stolky.

Voňavá pochoutka se samozřejmě dostala i do českých zemí, přičemž prvenství v tomto případě patří Brnu. Od roku 1702 zde lahodný exotický mok nabízel jistý pokřtěný Turek Ahmed. V Praze prodával kávu zřejmě Arab, česky zvaný Jiří Deodat, který ji vařil ve svém bytě tzv. na turecký způsob. Pak s kbelíkem nápoje a třtinovým cukrem chodil po ulicích a nabízel ho kolemjdoucím. V roce 1714 si ale polepšil a zařídil si kavárnu na Malé Straně. Koncem 19. století už bylo v Praze 33 velkých a 38 menších kaváren, v Brně pak 30 větších a 63 menších. 

Instantní kávový příděl 

Přestože Češi na takzvaného „turka“ nedají dopustit, oblíbili si také kávu instantní. Průmyslová metoda její výroby byla objevena v Americe asi v roce 1906 a Američané si ji pro velkou jednoduchost rychle oblíbili. Opravdový rozmach ale přišel až během první a druhé světové války, kdy se dávky instantní kávy staly součástí denního přídělu potravin pro vojáky.

Existují dvě základní metody výroby instantního černého moku. Při té první se připraví silný kávový extrakt, který se co nejrychleji zchladí, aby se zabránilo úniku aromatických látek. Poté se pod tlakem stříká na stěny vyhřívaných bubnů, odkud padá dolů v podobě usušených zrnek. Z těch se pak někdy pomocí dalších technologií vyrábějí granule.

TIP: Instantní káva: Výroba rozpustného moku začala před 100 lety

Při použití druhé metody se rovněž připraví silný kávový extrakt, jenž se pak rychle zmrazí ve vakuu. Zmražená sedlina, z níž se odpaří tekutina, se poté rozbije na malé granulky. Tato metoda je nákladnější, ale výsledný produkt se více blíží kávě připravené klasickým způsobem.

Jak odstranit kofein?

Podle různých lékařských studií je střídmé pití kávy zdravé. Může snižovat srdeční a respirační choroby i riziko mrtvice a diabetu. Na druhou stranu samozřejmě existují lidé, kterým kofein v kávě dobře nedělá. I ti si ale mohou na horkém nápoji pochutnat – kofein lze totiž z kávy téměř úplně odstranit. A jak?

TIP: Nová studie ukazuje, jak pití kávy ovlivňuje spánkový režim

Kávovníková zrna se namočí ve vodě, až nabobtnají. Kofein se tak v podstatě vylouhuje a pomocí uhlíkových filtrů se z vody odstraní. Voda však bohužel vyplaví i některé aromatické látky. Při další metodě se kávová zrna napařují a kofein se odstraňuje pomocí organických rozpouštědel, jejichž stopy se pak ničí opětovným napařováním a sušením. Takto získaný koncentrovaný kofein se dále používá v potravinářském průmyslu. Ani jednou metodou však nelze kofein z kávových zrn odstranit beze zbytku.

Vyzkoušet můžete i různé náhražky tohoto nápoje. Známá je například fíková káva, která se vyrábí z upražených a jemně rozemletých fíků a mleté pražené cikorky. Ke slovu přišla především na konci 18. století, kdy Napoleon během války Francie s Anglií vyhlásil koloniální blokádu, a do Evropy se tak nějaký čas nedostalo žádné exotické zboží. V roce 1804 pak u nás vznikla nejstarší česká továrna na cikorku, sladovou a fíkovou kávu. Tuto přísadu si můžete koupit dodnes.

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci