Češi kontra Ferdinand: Stavovský odboj 1547 (1.)

06.02.2016 - Josef Veselý

V létě roku 1546 se sešli Karel V. a Ferdinand I., aby probrali podrobnosti společného postupu proti šmalkaldskému spolku. Událost se měla brzy dotknout také českých zemí...


Reklama

V té době zasedl v Českém království zemský sněm, který měl podle králova očekávání schválit mimořádnou válečnou berni. Ferdinand byl za hranicemi a naši domácí páni se postarali o to, aby jednání o takové nepříjemné věci, jakou válečná berně bezpochyby byla, ztroskotala ještě dřív, než pořádně začala.

Válka mimo sezónu?

Na podzim roku 1546 potřeboval Ferdinand uskutečnit podpůrnou vojenskou akci z Čech do Saska. Povolal proto hotovost ke Kadani a pokoušel se ji přimět, aby se vydala do pole. Většina oddílů však odmítla. Zbytek vojska, který zůstal v Sasku, toho moc nepořídil a operoval jen v oblasti tamějších českých lén. A když se v kalendáři objevilo magické datum 11. 11., ohlásili Češi „padla“ a vojsko se Ferdinandovi doslova rozložilo pod rukama. Všichni ti původním povoláním sedláci a měšťané, narukovaní do stavovských oddílů, využili to, nač měli právo. Co taky v zimě? Přece nebudou bojovat mimo sezónu?

„Vojáci byli přemlouváni od emisarů protestantských: Ferdinand neohrožuje Sasko, nýbrž Čechy; zda Čechové vlastníma rukama zahubí svobody své vlasti? Některé voje ani nechtěly opustit Kadaň; jiné zase odpíraly překročit hranici. Vzhledem k této obecné neochotě král konečně toto neužitečné vojsko rozpustil [...]. Nikdo z Čechů už nechtěl táhnout proti kurfiřtovi saskému [vůdci šmalkaldského spolku], „proti tomu kurfiřtovi, který s poddanými svými pod obojí způsobou přijímal a tudíž s Čechy v náboženství nemálo se srovnával a toho učení obhajoval.“ To napsal Sixt z Ottersdorfu pražský měšťan a kancléř Starého Města pražského, vzděláním právník.

Nezákonný mandát

V lednu 1547 vydal Ferdinand I. mandát a znovu svolal českou vojenskou hotovost. Byl v tísni, spěchal a nemohl riskovat prodlení. Nečekal proto na povolení zemského sněmu a vydal rozkaz k mobilizaci sám formou královského mandátu. Aby tento jinak protiústavní krok ospravedlnil, kryl se záminkou, že vojsko saského kurfiřta vtrhlo do Lužice, tedy na území české koruny. Sasové do Lužice skutečně vtrhli, avšak Ferdinand velkoryse přehlédl jednu věc. Vůbec se neobtěžoval svoláním zemského sněmu, a ten v tomto případě svolat prostě musel, protože jenom zemský sněm mohl vyslovit souhlas s užitím domácího vojska.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 15/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobrou zprávou pro masožravce je, že pokud už se u vás alergie na červené maso rozvine, postupem času zase odezní; jestliže vás ovšem klíště nebude kousat příliš často. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace kosmické lodi DRACO poháněné jaderným pohonem. (zdroj: DARPACC0)

Vesmír

Pohled na soptící tonžský vulkán, který v roce 2015 vytvořil dnes již neexistující ostrov Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. (foto: Profimedia)

Věda

Jen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)

Historie
Zajímavosti

Německý tank Panther (na snímku stroj z památníku v Belgii) představoval koncem roku 1944 nejčastějšího protivníka amerických shermanů. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907