Česko na orbitě: Na oběžnou dráhu zamířil nový český cubesat Lucky-7

09.07.2019 - Stanislav Mihulka

Ruská raketa Sojuz vynesla na oběžnou dráhu 33 satelitů. Jedním z nich je i česká družice Lucky-7

<p>Maketa cubesatu Lucky-7 ve skutečné velikosti</p>

Maketa cubesatu Lucky-7 ve skutečné velikosti


Reklama

Český kosmický program je stále poměrně skromný. Proto je skvělým úspěchem každý český satelit nebo alespoň český přístroj, který se dostane na oběžnou dráhu. V pátek 5. července ráno se to podařilo českému cubesatu Lucky-7. Teď už je na počáteční heliosynchronní dráze ve výšce 530 km, kde oběhne Zemi jednou za zhruba 95 minut.

Vědecký cubesat Lucky-7 vynesla na oběžnou dráhu nosná raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat-M, která vzlétla z ruského kosmodromu Vostočnyj. Jde o standardní cubesat, který tvoří jedna krychle o rozměrech přibližně 11 × 11 × 11 centimetrů a hmotnosti 1,6 kg. Tvůrcem cubesatu bylo nejprve ČVUT a poté česká společnost SkyFox Labs.

Lucky na oběžné dráze

Cílem mise Lucky-7 je ověřit vliv kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky, sledovat gama záblesky pomocí speciální senzorů, a také sledovat polární záře pomocí barevné kamery. Cubesat má k dispozici dva nezávislé palubní počítače, zdvojenou komunikační linku, solární panely, gyroskop a experimentální GPS modul. Vědeckému výzkumu slouží 2 senzory kosmického záření a barevná kamera. 

TIP: Menší a levnější: Nanosatelity otevírají dveře univerzitnímu výzkumu vesmíru

Necelých sedm hodin po startu se Lucky-7 poprvé ozval z oběžné dráhy. Poté bylo potvrzeno, že palubní přístroje fungují správně. Zhruba týden po startu by měl cubesat zahájit vědecké experimenty. Kromě cubesatu Lucky-7 vynesla nosná raketa dalších 32 satelitů, mimo jiné z Velké Británie, Francie, Německa, Švédska a Spojených států. Hlavním nákladem rakety byl ruský meteorologický satelit Meteor-M 2-2 o hmotnosti 2,75 tuny.

S družicí by vědci měli komunikovat dvakrát denně, později to má za ně dělat přístroj pro automatickou komunikaci. Družice by se měla udržet na oběžné dráze kolem Země co nejdéle, možná i 25 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907