Česko: Země bez lesů a bez vody? Rekordní sucho zasáhlo i do energetiky

07.02.2020 - Tisková zpráva

To, co se v posledních letech odehrává s českou přírodou, to zemědělci ani lesníci nepamatují. Sucho jen za loňský rok zasáhlo 92 % našeho území a přes polovinu republiky sužovalo sucho přímo extrémní.

<p>Česko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia v zimě a létě téměř o tři.</p>

Česko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia v zimě a létě téměř o tři.


Reklama

Výpar vody z lesů a oslabená obranyschopnost smrků měly za následek apokalyptické odumírání lesů, které starousedlíkům mizely přímo před očima. Z téměř 14 milionů kubíků dřeva vytěženého ze státních lesů tvořilo neuvěřitelných 70 % dřevo z kůrovcové kalamity. Jen například jihočeské Dačicko přišlo o všechny smrky starší 10 let a podobně jako tam se i v ostatních regionech mnoho firem dostalo vlivem kůrovcové kalamity do vážných existenčních potíží.

Co se to vlastně s českým klimatem děje? Pojďme se na situaci podívat očima čísel. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byly loňské teploty o 2 °C vyšší než dlouhodobé průměry z let 1961 až 1990. Naopak nedostatek dešťů způsobil, že úhrn srážek v roce 2019 dosáhl pouze 94 % normálu. Jak ukazují čerstvá data meteorologů zveřejněná na iRozhlas.czČesko se za posledních šedesát let ohřálo o dva stupně Celsia v zimě a létě téměř o tři.

Hrozí nám energetická krize?

Ani letos se zatím situace nevyvíjí růžově – místo sněhových závějí pokrývá krajinu suchá zem, sněhu je pouhá desetina obvyklého množství, a dokonce nejméně za posledních 20 let. To zároveň s mizejícími lesy a krajinou, která není schopná zadržovat vzácnou vodu, předpovídá, že nedostatku vody v krajině budeme čelit i nadále.

Sucho neovlivňuje Česko pouze z pohledu lesnictví, zemědělství a vodárenství, ale i z hlediska energetiky. Právě lesy totiž hrají důležitou roli ve výrobě biomasy pro vytápění. Biomasa z lesnictví má navíc do roku 2030 podle vládních plánů narůst o cca 25 %, což ale dosavadní tempo poškozování lesů vlivem sucha a kůrovce může zásadně ohrozit. Bude-li se nedostatek vody i nadále prohlubovat, mohou být ohroženy i tepelné a jaderné zdroje, které ke svému provozu potřebují velké množství vody.

„Jistoty, jako je pravidelné střídání čtyř ročních období v tradiční podobě, prakticky neměnné lokální srážkové úhrny a v konečném důsledku i dostatek vody, patří minulosti. Současně s růstem vyžívání obnovitelných zdrojů doplněných plynovými elektrárnami, zapojováním bateriových úložišť a využíváním chytrých sítí, poroste i význam přesných krátkodobých předpovědí počasí pro řízení energetiky,“ říká Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding.

TIP: Kalifornie se propadá: Je to kvůli suchu a ztrátám podzemní vody

V nové klimatické éře bychom se tak měli ve vlastním zájmu zaměřit na výhody, které doposud nezvykle intenzivní sluneční svit přináší. „Loňský rok, byť o něco vlhčí než předchozí, byl příznivý pro výrobu ze solárních elektráren, které vyrobily o 3 % více energie, než je průměr posledních pěti let, na čemž se podepsal hlavně teplý a suchý červen,“ říká Milan Šálek, hlavní meteorolog společnosti Amper Meteo. Na téměř letních hodnotách výroby sluneční energie byl i poměrně slunečný duben, zatímco za deštivý květen vyrobily „fotovoltaiky“ oproti průměru téměř o pětinu méně.

Vysoké teploty a absence dešťů si tak žádají nový přístup nejen k půdě. Ať se nám to totiž líbí, nebo ne, na správném čtení toho, co nám příroda chce sdělit, závisí blaho nejen krajiny, ale i nás všech.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907