Císař, rytíři a šlechtici: Jak vypadal slavný mohučský sjezd v roce 1184?

18.01.2018 - Robert Vlk

Dvakrát svolal císař Barbarossa svůj dvůr a další vzácné hosty do města Mohuče. Poprvé aby demonstroval svou pýchu, podruhé, aby dokonal svůj obrat k Bohu...

Sjezd v Mohuči - Fridrich Barbarossa na mohučském dvorském sjezdu z roku 1184. Obrázek ze 14. století
Sjezd v Mohuči - Fridrich Barbarossa na mohučském dvorském sjezdu z roku 1184. Obrázek ze 14. století

Reklama

Rytířská kultura, která se zrodila na jihu Francie na počátku 12. století a poté se rozšířila do celé Evropy, patří bezesporu mezi nejzajímavější fenomény vrcholného středověku. Bojovník temných období raně středověkých států, který si libuje v bezmezném násilí a ctí jen pravidlo silnějšího, postupně pod vlivem rytířských ideálů mizí. Namísto něj nastupuje chrabrý rytíř, jenž sice sdílí válečné nadšení, ale také projevuje úctu k ženám.

Avšak nejen světská činnost patří k rytířským ideálům. O slovo se hlásí všemocná církev, která různými cestami odvádí rytíře od přepychu pomíjivé slávy a přivádí je na cestu Kristova utrpení a lásky, cestu pokory, chudoby a oddanosti Bohu. Vzniká ideál Kristova rytíře (miles Christi), na jehož zrodu podstatnou měrou působí duch křížových výprav. Na tom nejpříhodnějším místě pod sluncem, v dobytém Svatém městě, se zformují první rytířské řády, nejmarkantnější příklad spojení křesťanského ideálu a hrubé válečnické síly.

Bylo jich přes 70 000

Tato rytířská móda se nevyhýbá ani panovníkům, kteří ji nejen na svých dvorech podporují, ale také se, s větším či menším úspěchem, snaží ukázat své dovednosti v rytířském umění. Jedním z nejkrásnějších příkladů prolnutí rytířských ideálů se šlechtickou a císařskou kulturou, a zároveň vrcholem středověkých slavností, je dvorský sjezd Fridricha Barbarossy v Mohuči v roce 1184.

doboví kronikáři s obtížemi hledali slova, kterými by výstižně popsali tento v mnoha směrech neobvyklý sjezd. Nezbývalo jim než sáhnout po superlativech. Podle nich to byla ta „největší slavnost a hostina, jakou kdy oko lidské spatřilo. Výjimečnost mohučského dvorského sjezdu spočívala ovšem nejen v jeho slavnostním rázu, ale také v ohromném počtu účastníků. Očitý svědek, kronikář Gislebert von Mons poznamenal, že „z celé říše a z této strany Alp přivalili se k tomuto sjezdu knížata, arcibiskupové, biskupové, opati, vévodové, markrabata, falckrabata a jiná hrabata, šlechtici i ministeriálové tak, že jich bylo přes 70 000, nepočítaje v to další kleriky a lidi jiných stavů. Údaj je vzhledem ke středověkým podmínkám přehnaný, ale i střízlivé dohady moderních historiků hovoří o 20 000 účastnících!

V lesknoucí se zbroji, ověnčeni zlatem, stříbrem a drahým hedvábím, přijeli hosté na koních pokrytých barevnými kropíři. Jedním z nejreprezentativnějších byl český kníže Bedřich (1172–1189), kterého kronikář jmenuje mezi ostatními na prvním místě. Však ho také doprovázelo 2 000 rytířů. Tolika muži se nemohl pochlubit žádný jiný účastník. Např. vévoda sousedního Rakouska Leopold V. Babenberský, který byl Bedřichovým bratrancem, si s sebou dovezl „jen“ 500 rytířů. 

Samotná desetitisícová Mohuč nedisponovala kapacitou ubytování pro tak velký počet lidu. A tak císař rozkázal na pláních u Mohuče poblíž Rýna postavit stany i s provizorním kostelem, tribunou a císařskou rezidencí. Péči řemeslníků vyrostlo dřevěné a stanové městečko, rozšiřující se s novými přijíždějícími, kteří se předháněli v nádheře a velikosti svých pestrobarevných stanů. Právě zde se měly odehrávat hlavní body programu.

Noví rytíři

Sjezd začal o letnicích v neděli 20. května. Přítomní nejprve zhlédli slavnostní korunovační průvod, v jehož čele kráčel po boku krásné císařovny Beatrix císař Fridrich Barbarossa a prvorozený syn Jindřich, již zvolený německý král. Po slavnostní korunovaci byla přichystána velkolepá hostina, na kterou se zřejmě všichni těšili a při níž se dostalo nejdůležitějším feudálům svaté říše římské cti obsluhovat císařskou rodinu coby dvorští úředníci.

Jádro celého sjezdu však spočívalo v pasování císařových synů, které proběhlo následujícího dne v pondělí 21. května. Osmnáctiletý král Jindřich VI. a jeho o rok mladší bratr švábský vévoda Fridrich byli za přítomnosti těch nejvznešenějších hostů opásáni mečem. Stali se tak noví rytíři. Toto slavnostní pasování ukazuje, jak vážně nahlížel Fridrich Barbarossa na rytířské rituály. Noví rytíři se jako praví mecenáši jali rozdávat níže postaveným, včetně zajatců a žonglérů, štědré dary, koně, drahé obleky, zlato a stříbro. A nejen oni, ale i knížata a jiní šlechtici „pro šíření slávy svých jmen vypláceli nemalé částky“.

Turnaj

Poté následoval turnaj, přesněji rytířská hra zvaná latinsky gyrum.  Účastnilo se jí velké množství rytířů (podle údajů zřejmě přehnaných až 20 000). O její přesné formě toho moc nevíme. Kronikář však výslovně připomíná, že se konala beze zbraní, jen se štíty a holemi a že se rytíři bavili bez smrtelných úrazů. Mezi nimi samozřejmě oba císařovi synové, ale také sám Fridrich Barbarossa jako rovný mezi rovnými.

Bojové nadšení a soutěživost přítomných rytířů pokračovaly i následujícího dne až do odpoledních hodin. Pak se však nad Mohučí zatáhlo a počasí započalo dílo zkázy. Pod nápory větru se kácel jeden stan za druhým. Nenadálá silná bouře zcela strhla provizorní dřevěný kostel, poničila ostatní budovy a dokonce usmrtila několik přítomných účastníků. Hra musela být okamžitě ukončena a rovněž plánovaný rytířský turnaj v nedalekém Ingelheimu byl císařem zrušen.

Nebeský hřmot znamená nebeské znamení. Bůh dal o sobě vědět a ztrestal pyšné rytíře předhánějící sepřepychové nádheře a zápolící o marnou slávu. Karatelé z řad duchovních měli jasno. Poslední den sjezdu už byly probírány raději jen diplomatické a politické otázky. Jak slavně mohučský dvorský sjezd začal, tak neslavně skončil.  

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907