Co je a kdy vzniká tzv. Einsteinův prstenec?

15.12.2018 - Michal Švanda

<p>Díky teorii relativity můžeme vidět i takovéto krásné obrazce</p>

Díky teorii relativity můžeme vidět i takovéto krásné obrazce


Reklama

Einsteinův nebo též Einsteinův–Chwolsonův prstenec představuje přímý důsledek platnosti obecné teorie relativity. Podle ní gravitace ovlivňuje pohyb nejen hmotných, ale i nehmotných částic, v tomto případě fotonů: Při průletu kolem hmotného tělesa se jejich trajektorie zakřiví. Dojde tak jednak ke zdánlivému posunu zdrojového objektu na obloze (a to úhlově dál od tělesa s gravitačním vlivem) a také ke změně jeho vzhledu. 

TIP: Einsteinova teorie funguje: Vědci úspěšně provedli doposud nejpřesnější test

Pokud nastane velmi vzácná situace, kdy se vzdálený objekt, hmotné těleso působící jako gravitační čočka (například galaxie) a pozorovatel ocitnou v jedné přímce, vzniknou zdánlivé obrazy vzdáleného zdroje ve všech směrech kolem gravitujícího tělesa – utvoří se tedy jakýsi světelný prstenec.

Astronomové tyto projevy gravitace nejčastěji pozorují v hustých kupách galaxií, kde existuje vysoká pravděpodobnost, že se některý z členů kupy na obloze zarovná se vzdálenějším objektem. Pokud není překrytí v přímce dokonalé, objevují se různé neúplné Einsteinovy prstence, kříže či zdvojené obrazy.   

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907