Reklama


Co rozpoutalo zkázonosné vlny cunami během Minojské erupce?

14.11.2016 - Stanislav Mihulka

Cunami po děsivé erupci ostrova Théra zdevastovaly celé Středomoří

Santorini -<p>Řecké ostrovy Santorini na snímku NASA</p>
Santorini -

Řecké ostrovy Santorini na snímku NASA


Reklama

Dnešní řecké ostrovy Santorini, které se nalézají asi 110 km severně od Kréty, jsou pozůstatkem velkého sopečného ostrova Théra. Ten zničila obrovská sopečná erupce na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Tehdejší sopečný výbuch byl jedním z nejsilnějších, o nichž máme zprávy. Takzvaná Minojská erupce zřejmě až stokrát silou převýšila slavnou erupci sopky Krakatoa v roce 1883. Ovlivnila celé Středomoří a vážně zasáhla tehdejší Minojskou civilizaci na Krétě ničivými vlnami cunami.

Podle nového výzkumu vlny tsunami při této erupci nevyvolalo zřícení kaldery, jak se odborníci až doposud domnívali. Viníkem byly zřejmě pyroklastické proudy, tvořené žhavou směsí sopečných plynů, úlomků hornin a sopečného popela.

TIP: Včasné varování: Hrozí v blízké době velká erupce japonské sopky Sakuradžima?

Takové proudy se během erupce pohybují značnou rychlostí až 700 km/h. Když se při výbuchu ostrova Théra pyroklastické proudy vřítily do moře, výsledkem byly ohromné vlny cunami.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature Communications

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První testy ukazují, že karmeltazit je tvrdší než diamant.

Věda

Robotičtí recepční v hotelu Henn na.

Revue

Největší a možná nejstarší geoglyf světa se nachází na Urale – úhlopříčně měří víc než 275 metrů.

Zajímavosti

Bavlna vyklíčila v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou.

Vesmír

Bivoj je český legendární hrdina, který měl podle pověsti chytit na Kavčí hoře (dříve Kančí hora) divokého kance za uši, dát si ho na záda a odnést ho na hrad Libušín. Za tento čin měl získat Kazinu ruku.

Historie

Na rozdíl od jiných druhů zimujících motýlů nepotřebuje žluťásek řešetlákový k zimní hibernaci žádný úkryt.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907