Co by se stalo, kdyby se Slunce proměnilo v černou díru?

29.09.2018 - Michal Švanda

<p>Víc než drastická změna: temnota, chlad a zánik života</p>

Víc než drastická změna: temnota, chlad a zánik života


Reklama

Slunce je zdrojem života. Kdybychom o něj přišli, skončil by i život na Zemi. Co by však černá díra na místě naší hvězdy způsobila v celém solárním systému?

Katastrofické scénáře jsou při popisu takové situace naprosto nesmlouvavé: Pokud se Slunce promění v černou díru, nenasytné monstrum v krátkém časovém intervalu, jenž bude následovat, celou Sluneční soustavu pohltí – samozřejmě za zoufalých výkřiků nebohých obyvatel, kteří se nestihli či odmítli evakuovat. 

TIP: Vědci jsou na stopě druhé největší černé díře v naší Galaxii

Skutečnost je však mnohem prostší: Kdyby Slunce v jediném okamžiku nahradila černá díra s identickou hmotností, nestalo by se s oběžnými trajektoriemi planet vůbec nic. Mírně by se mohl lišit až jejich opravdu dlouhodobý vývoj na škálách desítek milionů let. Stačí si vzpomenout na středoškolskou fyziku – v Keplerových zákonech popisujících pohyb planet figuruje pouze hmotnost centrálního objektu, nikoliv jeho další vlastnosti

Jinak by ovšem byla uvedená změna smrtelná, neboť by Sluneční soustava přišla o zdroj energie. Planety by zmrzly a život na nich by nebyl možný. Pojem „kometa“ by ztratil smysl, jelikož by nic nemohlo vyvolat kometární aktivitu ledových těles. V celém systému by se rozhostilo temno, protože i planety svítí odraženým světlem a jeho zdroj by chyběl. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907