Co by se stalo, kdyby Sluneční soustavou proletěla hvězda?

03.12.2016 - Michal Švanda

Scholzova hvězda -<p>Scholzova hvězda mohla narušit stabilitu vnějšího okraje Sluneční soustavy</p>
Scholzova hvězda -

Scholzova hvězda mohla narušit stabilitu vnějšího okraje Sluneční soustavy


Reklama

Výsledek by závisel na tom, jakými partiemi Sluneční soustavy by taková hvězda proletěla, a také na její hmotnosti. Hmotnější stálice by měla přirozeně na svědomí větší efekt. Předpokládejme, že by se systémem prohnal červený trpaslík, protože těch je v naší Galaxii nejvíc. Pokud by putoval jen okrajovými částmi, například Oortovým oblakem, pravděpodobně by vrhl spršku ledových těles na dráhy do nitra soustavy: Vyvolal by tak bombardování kosmickými objekty, jehož mohutnost by zřejmě záležela na hloubce průniku hvězdy do našeho solárního systému. 

Nedávné výzkumy přitom ukazují, že k něčemu podobnému nejspíš došlo před 70 tisíci let, kdy okrajem Oortova oblaku proletěl červený trpaslík označovaný jako Scholzova hvězda. Na vyvíjející se život zjevně nemělo těleso podstatný vliv – pokud by se však dostalo hlouběji, doslova mezi planety, rozvrátilo by stabilitu systému. Ten je v současnosti dlouhodobě stálý, ale jen malé výchylky by stačily k přechodu planet na eliptické dráhy a k vyvolání chaosu: Nelze vyloučit ani vyvržení některých planet mimo soustavu a docházet by mohlo i k přímým srážkám těles.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907