Co způsobuje záření aktivního galaktického jádra?

31.08.2019 - Michal Švanda

Aktivní galaktické jádro je nejjasnějším zdrojem záření ve vesmíru. Jeho výkon je srovnatelný se zářením miliard hvězd, vměstnaných do Sluneční soustavy. Jak takové jádro vypadá?

<p>Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou</p>

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou


Reklama

Jako aktivní galaktické jádro označují astronomové specifické uspořádání objektů v centru velké galaxie. Předpokládá se, že se v jádru všech rozměrných hvězdných ostrovů ukrývá černá veledíra – a aktivní galaxie nejsou výjimkou. V jejich případě však veledíru bezprostředně obklopuje akreční disk, obsahující plyn, prach a snad i větší částice.  Vzhledem k blízkosti materiálu disku k černé díře do ní zmíněná látka neustále padá, přičemž se prudce ohřívá a stává se zdrojem elektromagnetického záření: především na rentgenových vlnových délkách, ale i v jiných oborech.

TIP: Co bylo dřív: Galaxie, nebo černá díra?

V polárních oblastech pozorují astronomové mohutné výtrysky, které tvoří další zdroj elektromagnetického záření. Objem pohlceného materiálu pak přímo ovlivňuje množství uvolněného záření, jež tudíž může být značně proměnné. Podle úhlu pohledu na aktivní jádro klasifikujeme dané objekty jako Seyfertovy galaxie typu I a II, kvazary, blazary nebo typ BL Lacertae. 

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907