Reklama


Československý obchod se zbraněmi: Dodávky navzdory embargu

09.02.2017 - Vojtěch Eliáš

Izrael musel ihned po svém vzniku bojovat o vlastní existenci. ČSR jako jedna z mála zemí projevila ochotu dodávat Tel Avivu vojenský materiál. Mezi oběma zeměmi tak vznikly základy nadstandardních vztahů

Izraelci s P-18 -<p>Německé kořistní opakovací karabiny K 98k ráže 7,92 mm. Dle dostupných zdrojů se v roce 1948 vyvezlo do Izraele celkem 34 500 pušek P-18</p>
Izraelci s P-18 -

Německé kořistní opakovací karabiny K 98k ráže 7,92 mm. Dle dostupných zdrojů se v roce 1948 vyvezlo do Izraele celkem 34 500 pušek P-18


Reklama

Na území budoucího Izraele se po roce 1945 čím dál krvavěji střetaly arabské, židovské a britské ozbrojené složky a vývoj na tomto konfliktním území vyžadoval mezinárodní řešení. Současně s rozhodnutím o rozdělení Palestiny 29. listopadu 1947 zavedlo Valné shromáždění OSN embargo na dovoz zbraní a vojenského materiálu do celé oblasti. Tím se mnohem více zkomplikovala již tak problematická situace židovské ozbrojené milice Hagana, které se nedostávalo zbraní a munice.

Představitelé Židovské agentury (neoficiální vlády) proto vyslali do zahraničí své zástupce, aby se pokusili nakoupit vojenskou techniku. Jednou ze zemí, kde uspěli, bylo Československo. V lednu 1948 tak došlo k podpisu první smlouvy na dodávku 45 000 německých kořistních opakovaček K 98k, 200 lehkých kulometů MG 34 a pěti milionů nábojů.

Za úspěšným uzavřením tohoto obchodu stál tehdejší zástupce Židovské agentury v Praze Ehud Avri’el (narozený jako Georg Überall), který se později stal i prvním izraelským velvyslancem v Praze. Oficiálně prodala ČSR zbraně Habeši, která kryla obchod s prozatím neexistujícím státem. Zbrojní dodávky židovskému státu nesly krycí označení DI (Důvěrné Izrael).

Tři sta tun leteckým mostem

Při vzniku státu Izrael koordinovali nákupy zbraní v Československu přímo zástupci velvyslanectví. Kromě nákupů z přebytků československé armády jednali přímo se zástupci zbrojních firem, zejména Zbrojovkou Brno, Škodovými závody v Plzni a pražskou Avií. Tyto firmy měly od československých úřadů povolení uzavírat smlouvy přímo s izraelskými kupci, pokud tyto nákupy nenaruší harmonogram objednávek a dodávek vojenského materiálu pro československou armádu. Po zestátnění zbrojního průmyslu měly od února 1948 rozhodující podíl na obchodech především podniky Omnipol a Kovo.

Za státní instituce hrálo nejdůležitější roli ministerstvo národní obrany. Samotný vojenský materiál putoval do Izraele několika způsoby a s využitím různých tras. Nejvíce používaná cesta vedla po železnici přes Maďarsko do Jugoslávie, se kterou vláda v Tel Avivu vyjednanou dohodu o přepravě. Odtud materiál směřoval letecky přímo do Izraele nebo po moři do některého z přístavů v Africe.

Část materiálu putovala dopravními letadly z Československa přímo do Izraele. Jako výchozí letiště sloužilo od května 1948 vojenské letiště v Žatci, odkud startovala nákladní letadla pilotovaná nejprve americkými, později izraelskými letci.

I přes veškeré snahy o utajení vzdušného mostu došlo k jeho prozrazení. Když se o celou záležitost začala zajímat americká ambasáda v Praze, ministerstvo obrany na nátlak ministerstva zahraničí rozhodlo akci na žateckém letišti ukončit a přesunout operaci na jiné místo. Nejprve se uvažovalo o slovenských Malackách, ale nakonec padla volba na letiště v Kunovicích, které se začalo využívat v září 1948. Na základě předchozích zkušeností došlo ke zlepšení utajovacích opatření, kdy se na provozu leteckého mostu podíleli pouze čs. a izraelští piloti. Současně se navýšily zásilky dodávané pozemní cestou.

Vzdušná přeprava se uskutečňovala letadly, která izraelská vláda koupila jako válečné přebytky převážně od amerického letectva nebo formou pronájmu včetně osádek a pozemního personálu. Z důvodu utajení měla letadla panamskou imatrikulaci.

Celkem putovalo leteckým mostem do Izraele více než 300 tun vojenského materiálu, přičemž kromě výše uvedených letišť Žatec a Kunovice proběhlo několik letů také z Brna a Českých Budějovic.

Německé mauserovky na obranu Židů

V prvních fázích dodávek převažovala pěchotní výzbroj a munice k ní. Teprve později ji doplnily i těžší zbraně v podobě děl a nakonec i letecká technika. Dodávky se týkaly především zbraní staršího data výroby. Velmi často se jednalo o zbytky ze zásob předválečné čs. armády, většina však pocházela z přebytků, které zůstaly na našem území po německých jednotkách, ať už na bojišti nebo ve skladech, neboť řada typů se v protektorátních zbrojovkách vyráběla pro potřeby Wehrmachtu.

Mezi největší dodavatele pěchotní výbavy a munice patřila Zbrojovka Brno, Škodovy závody v Plzni a Česká zbrojovka ve Strakonicích. Nejpočetnější dodávanou zbraní se staly pěchotní pušky označované P-18 – jednalo se o německé kořistní opakovací karabiny K 98k ráže 7,92 mm. Dle dostupných zdrojů se v roce 1948 vyvezlo celkem 34 500 pušek P-18 v hodnotě 76 403 744 Kčs. Dále následovalo deset samonabíjecích pušek ZK 420 z produkce Zbrojovky Brno. Ke kořistním německým karabinám Izraelci také dostali čs. bodáky vz. 24 v počtu 20 000 kusů.


Pokračování: Československý obchod se zbraněmi: Děla a minomety pro Izrael (vychází 16. února)


Kromě pušek se zásilky týkaly rovněž pistolí z produkce České zbrojovky ve Strakonicích. Pistolí ČZ v ráži 6,35 mm odeslala zbrojovka deset kusů společně s 5 000 náboji stejné ráže. V ráži 7,65 mm dodala celkem pět stovek pistolí a 250 000 nábojů. V seznamu dodaných položek můžeme nalézt i zbraně označené termínem „kulometná pistole“. Pod tímto názvem se skrývá tehdejší označení pro samopal – součást kontraktu z července 1948 tvořilo 12 čs. samopalů ZK 383 ráže 9 mm a k nim celkem 3 000 nábojů. Hodnota zakázky činila 116 070 Kčs.

  • Zdroj textu:

    Zbraně číslo 19

  • Zdroj fotografií: wwiiafterwwii.wordpress.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907