Scott Kelly již sice na Mezinárodní vesmírné stanici není, jeho odletem ale zahradničení na ISS neskončilo
Šest hlávek římského salátu vypěstovaného na ISS se dočkalo své první sklizně.
Během roční mise Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka zažila Mezinárodní vesmírná stanice jednu velkou premiéru. Poprvé se astronautům podařilo vypěstovat rostliny mimo Zemi. Zahradničení se na ISS věnoval především Kelly a loni v srpnu tak mohla posádka poprvé ochutnat salát vypěstovaný ve vesmíru. V lednu zase na ISS vykvetla první vesmírná cínie. Kelly i jeho parťák Kornijenko si již dávno užívají pohodlí pozemské gravitace, zahradničení na ISS jejich odletem ale zdaleka neskončilo.
Novým vesmírným zahradníkem se stal Shane Kimbrough, který se v rámci experimentu VEGGIE nyní dočkal své první vesmírné sklizně. Podobně jako jeho předchůdci se i Kimbrough věnoval pěstování salátu a posádka nyní ochutnala jeho čerstvoučký římský salát.
TIP: Co budou jíst první osadníci Marsu? Zeleninu, kobylky a houby
Kimbrough se projevil nejen jako zdatný zahradník ale i jako pohotový improvizátor. Když salát v jeho péči strádal nadbytkem vody, pomohl si přídavným ventilátorem. Aby nebyla sklizeň jednorázovým počinem sklízí Kimbrough svůj salát po částech. Čerstvá listová zelenina tak zřejmě bude zpestřovat jídelníček astronautů dlouhodoběji.
Římský salát neboli lociku setou, znali lidé již ve starověkém Egyptě. Odkud se rozšířila do jižní Evropy a dále na sever. Její nejstarší zobrazení objevili archeologové v chrámu Senusreta I. v egyptském Karnaku. Lociku znali také lidé ve starověké Persii a lékaři ve starověkém Řecku, kde se pěstovala již od 6. století př. n. l., věřili, že salát může působit jako prostředek vyvolávající spánek. Pochutnávali si na ní samozřejmě i ve starověkém Římě, odkud se ve středověku rozšířila dále do Evropy. Do Ameriky ji (výměnou za tabák a brambory) přivezl Kryštof Kolumbus.
NASA
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
