David proti jugoslávskému Goliášovi: Slovinská válka za samostatnost (1)

03.12.2020 - Zdeňka Kohoutková

První zemí, která se od Jugoslávie osamostatnila, bylo malé Slovinsko. Přestože i tam proběhl ozbrojený konflikt, rozsáhlejší boje a genocida se této alpské zemi naštěstí vyhnuly

<p> Příslušník Teritoriální obrany ukazuje svou zbraň malému děvčátku, 5. červenec 1991</p>

 Příslušník Teritoriální obrany ukazuje svou zbraň malému děvčátku, 5. červenec 1991


Reklama

Součást sebevědomí každého státu tvoří touha být pánem na svém vlastním území. A tato tužba provázela Slovinsko dlouhá léta. Vždy bylo považováno za nejvyspělejší stát bývalé Jugoslávie, ekonomicky nejsilnější a navíc s geograficky výhodnou polohou. Ze všech států v rámci federace mělo nejblíže západnímu smýšlení a hodnotám. Kroky směřující k osamostatnění začala tato země (čítající bezmála dva miliony obyvatel) uskutečňovat již po jarních volbách v roce 1990.

O samostatnost museli Slovinci bojovat už od raného středověku a od 16. století se i oni ocitli v habsburském soustátí. Po rozpadu Rakouska-Uherska se znovu dostali do područí cizí moci. Po druhé světové válce sice Slovinsko obdrželo některé atributy státu, ovšem s komunistickým vedením v rámci komunisticky pojaté federace. To se však začalo měnit v 80. letech, když se po smrti stmelující autority Josipa Broze Tita (†1980) jugoslávský stát začal postupně rozkládat. Navíc k tomu přispěly i politické změny v socialistických zemích po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR. Perestrojka a glasnosť – trendy, které koncem 80. let zasáhly celou východní Evropu, doputovaly i do nejzápadnější části Jugoslávie.

Zapomenutá klauzule

Slovinsko, nejvyspělejší svazová země bývalé Jugoslávie, si dobře uvědomovalo svůj ekonomický potenciál. Jeho vrchní představitelé se pomalu, ale jistě začali připravovat na osamostatnění a nezávislost. V tomto okamžiku využili klauzule ze zastaralé svazové ústavy Jugoslávie z roku 1974, podle níž každý z jednotlivých států mohl federaci kdykoli opustit.

Tento dovětek se nacházel v ústavě pouze pro forma, vyjadřoval tak zdánlivou svobodu jednotlivých republik SFRJ. V roce 1974 bylo využití klauzule nemyslitelné, v roce 1990 přímo žádoucí. Válka představovala rozuzlení napjatých vztahů mezi Slovinskem, jež po jarních volbách roku 1990 stále více směřovalo k odtržení, a Jugoslávskou lidovou armádou (JLA).

Válka ve vzduchu

Lublaň usilovala o decentralizaci a demokratizaci, avšak všechny její návrhy na nové uspořádání vztahů centrum smetlo ze stolu. A protože se velkosrbský nátlak neustále stupňoval (nejdříve v oblasti Kosova a poté v dalších částech soustátí), rozhodla se během referenda z 23. prosince 1990 většina slovinských obyvatel pro samostatnost a nezávislost. Ve vzduchu visel ozbrojený střet, na nějž se JLA začala ve Slovinsku a Chorvatsku připravovat po volbách v roce 1990 tím, že z těchto republik odvážela zbraně, aby se jich nezmocnily místní složky.

Na rozpadu Jugoslávie a válce o Slovinsko se velkou měrou podílel nástup srbských nacionalistických sil v čele se Slobodanem Miloševićem. Idea velkého Srbska měla příznivce také ve vrcholných armádních pozicích. Část představitelů JLA zase věřila, že potíráním separatistů chrání jugoslávskou ideu o rovnoprávnosti všech národů. 

Vyhlášení nezávislosti

Dvacátý pátý červen 1991 znamená datum, které se mimořádně zapsalo do slovinské i chorvatské novodobé historie. Právě tehdy, tedy o den dříve, než se původně očekávalo (aby se předešlo případnému zákroku federálních orgánů), vyhlásil slovinský parlament formou takzvané Deklarace o nezávislosti úplnou samostatnost Republiky Slovinsko. Stejně tak učinilo Chorvatsko. Tento krok představoval onu pomyslnou poslední kapku; Bělehradu došla trpělivost.

Dokončení: David proti jugoslávskému Goliášovi: Slovinská válka za samostatnost (2)

Kdo však nakonec Slovinsko zradil, bylo Chorvatsko. Před rozpadem Jugoslávie se zdálo, že tyto dvě země jsou (coby katolické a hospodářsky nejrozvinutější státy federace) blízkými spojenci v zápase proti centralistickým silám, které měly naopak silnou podporu v ekonomicky slabších a převážně pravoslavných republikách. Ale při vypuknutí válečného konfliktu se ukázalo, že tomu tak není. Záhřeb měl potíže už od léta 1990, kdy se musel vyrovnávat s odporem krajinských Srbů, kteří se chtěli odtrhnout a připojit se k Bělehradu. Chorvati měli také smůlu v tom, že je JLA v květnu 1990 (na rozdíl od Slovinců, kde si část kdysi společného federálního státu ubránila Teritoriální obrana) obrala o veškerou zásobu zbraní.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907