Dávná DNA odhaluje multietnický původ první říše mongolských pastevců

Starověká říše Siungnuů povstala ve stepích centrální Asie přibližně 300 let před naším letopočtem a udržela se tam zhruba dalších 200 let. Byl to mocný kočovný kmenový svaz, který ovládal území dnešního Vnějšího a Vnitřního Mongolska, severně od tehdejší čínské říše Chan. S Číňany měli komplikované a nepříliš vřelé vztahy. Právě Siungnuové byli hlavní důvodem, proč vznikla Velká čínská zeď.

Říše Siungnuů byla ve své době vlivným geopolitickým hráčem. Nepoužívali ale písmo a z toho důvodu o nich existují jen záznamy okolních kultur, které nebývají příliš spolehlivé. Historie a především původ tohoto pozoruhodného kmenového svazu se před námi skrývá v mlze nejasností.

DNA starovělých pastevců

Mezinárodní tým expertů, který vedla doktorandka Juhyeon Leeová z jihokorejské Národní univerzity v Soulu, proto obrátil pozornost k výzkumu dávné DNA. Badatelé prozkoumali DNA Siungnuů, kteří byli pohřbeni na hřbitově aristokratické elity v Takhiltyn Khotgoru a na hřbitově lokální elity v Shombuuzyn Belchiru, v obou případech v západním Mongolsku. Výsledky výzkumu uveřejnili ve vědeckém časopisu Science Advances.

Analýzy DNA potvrdily, že obyvatelé v říši Siungnuů měli velmi pestrý původ. Šlo o multietnickou společnost, kde se uplatnili lidé z různých oblastí. Jejich genetická diverzita byla vysoká, a to na všech úrovních, v rámci celé říše, v jednotlivých společnostech a dokonce i v rámci jednotlivých rodin.

TIP: Odkud do Evropy přišli záhadní Avaři? Odpověď nabízí genetika

Největší genetické rozdíly badatelé nalezli u pohřbených s nejnižším sociálním statusem, zřejmě sluhů. Ti často pocházeli ze vzdálených končin a zřejmě i z oblastí mimo vládu Siungnuů. Mezi elitou byly genetické rozdíly menší, ale i v elitních rodinách byli lidé odlišného původu, zřejmě v souvislosti s manželskými svazky, které měly utužovat vztahy s jinými rody.