Dávné dědictví: Lidé s genem neandertálců jsou citlivější vůči bolesti

27.07.2020 - Stanislav Mihulka

Genetici zjistili, že přibližně jeden Brit z 250 je nositelem neandertálského genu, který ovlivňuje vnímání bolesti


Reklama

Než naši předkové přivedli k zániku naše nejbližší příbuzné – neandertálce, často se s nimi křížili. Podobná milostná dobrodružství nezůstala bez následků. V našem genomu je řada genů, u nichž jsme vystopovali neandertálský původ. V některých případech jde o odolnost vůči chorobám, jindy třeba o tvar hlavy. Nový výzkum odhalil, že někteří lidé od neandrtálců zdědili odolnost nebo spíše náchylnost k vnímání bolesti.

Genetici zjistili, se v genomu našeho druhu vzácně vyskytuje varianta genu, která ovlivňuje tvorbu impulzů v některých nervech. Lidé s touto variantou genu v důsledku toho cítí více bolesti. Prohledání databáze půl milionu genomů dnešních Britů ukázalo, že nositeli zmíněné neandertálské varianty genu jsou asi 0,4 procenta z nich.

TIP: Dozvuky minulosti: Jak vymřelí neandertálci ovlivňují lidské geny

Jde o gen zodpovědný za protein Nav1.7, který slouží jako vstupní brána do buňky pro ionty sodíku. A právě s jeho činností se pojí vnímání bolesti. Pokud buňky tento protein nemají, tělo necítí bolest. V některých případech může být naopak zodpovědný za chronickou bolest, kterou tělo cítí takřka neustále. Lidé s neandertálskou verzí tohoto genu opravdu cítí více bolesti. Vědci ale upozorňují, že to neznamená, že by neandertálci byli větší „bolestíni“ než my. Pociťování bolesti je složitý proces a u neandertálců se mohl v některých detailech lišit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Zajímavosti

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Masaryk v Karlových Varech v roce 1931, jízda na koni patřila k jeho zálibám. Na prezidenta si stěžoval policejní ředitel Šlechta, že kluše při jízdě na koni přes koleje.

Historie

Stíhací letouny Sopwithy Camel připravené odstartovat k náletu na Tondern.

Válka

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907