Dávné dědictví: Lidé s genem neandertálců jsou citlivější vůči bolesti

27.07.2020 - Stanislav Mihulka

Genetici zjistili, že přibližně jeden Brit z 250 je nositelem neandertálského genu, který ovlivňuje vnímání bolesti


Reklama

Než naši předkové přivedli k zániku naše nejbližší příbuzné – neandertálce, často se s nimi křížili. Podobná milostná dobrodružství nezůstala bez následků. V našem genomu je řada genů, u nichž jsme vystopovali neandertálský původ. V některých případech jde o odolnost vůči chorobám, jindy třeba o tvar hlavy. Nový výzkum odhalil, že někteří lidé od neandrtálců zdědili odolnost nebo spíše náchylnost k vnímání bolesti.

Genetici zjistili, se v genomu našeho druhu vzácně vyskytuje varianta genu, která ovlivňuje tvorbu impulzů v některých nervech. Lidé s touto variantou genu v důsledku toho cítí více bolesti. Prohledání databáze půl milionu genomů dnešních Britů ukázalo, že nositeli zmíněné neandertálské varianty genu jsou asi 0,4 procenta z nich.

TIP: Dozvuky minulosti: Jak vymřelí neandertálci ovlivňují lidské geny

Jde o gen zodpovědný za protein Nav1.7, který slouží jako vstupní brána do buňky pro ionty sodíku. A právě s jeho činností se pojí vnímání bolesti. Pokud buňky tento protein nemají, tělo necítí bolest. V některých případech může být naopak zodpovědný za chronickou bolest, kterou tělo cítí takřka neustále. Lidé s neandertálskou verzí tohoto genu opravdu cítí více bolesti. Vědci ale upozorňují, že to neznamená, že by neandertálci byli větší „bolestíni“ než my. Pociťování bolesti je složitý proces a u neandertálců se mohl v některých detailech lišit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rytina Jiřího Jakuba Dašického průlet Velké komety nad Prahou 12. listopadu 1577. Kromě komety se na obloze objevuje pět symbolů zvěrokruhu: Beran, Ryby, Vodnář, Kozoroh a Střelec. Pod ocasem komety je půlměsíc a Saturn, zobrazený jako hvězda s astronomickým symbolem ♄. 

Historie

Když štír bodne s použitím maximální možné dávky jedu, musí pro to mít opravdu pádný důvod. V krajním případě umí štíři jed i rozprašovat a odradí tak od útoku třeba křečky (Onychomys), kteří škorpiony dokážou odzbrojit tím, že jim úplně odkousnou ocas.

Příroda
Reklama
Vesmír

Francouzští vojáci během bitvy na Marně konecm léta 1914. Během následujících let jich padlo přes 1 400 000.

Válka

Stres dokáže zbarvit vlasy na šedivo. Pořádná dovolená jim zase může vrátit jejich původní barvu.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907