Dávné dědictví: Lidé s genem neandertálců jsou citlivější vůči bolesti

27.07.2020 - Stanislav Mihulka

Genetici zjistili, že přibližně jeden Brit z 250 je nositelem neandertálského genu, který ovlivňuje vnímání bolesti


Reklama

Než naši předkové přivedli k zániku naše nejbližší příbuzné – neandertálce, často se s nimi křížili. Podobná milostná dobrodružství nezůstala bez následků. V našem genomu je řada genů, u nichž jsme vystopovali neandertálský původ. V některých případech jde o odolnost vůči chorobám, jindy třeba o tvar hlavy. Nový výzkum odhalil, že někteří lidé od neandrtálců zdědili odolnost nebo spíše náchylnost k vnímání bolesti.

Genetici zjistili, se v genomu našeho druhu vzácně vyskytuje varianta genu, která ovlivňuje tvorbu impulzů v některých nervech. Lidé s touto variantou genu v důsledku toho cítí více bolesti. Prohledání databáze půl milionu genomů dnešních Britů ukázalo, že nositeli zmíněné neandertálské varianty genu jsou asi 0,4 procenta z nich.

TIP: Dozvuky minulosti: Jak vymřelí neandertálci ovlivňují lidské geny

Jde o gen zodpovědný za protein Nav1.7, který slouží jako vstupní brána do buňky pro ionty sodíku. A právě s jeho činností se pojí vnímání bolesti. Pokud buňky tento protein nemají, tělo necítí bolest. V některých případech může být naopak zodpovědný za chronickou bolest, kterou tělo cítí takřka neustále. Lidé s neandertálskou verzí tohoto genu opravdu cítí více bolesti. Vědci ale upozorňují, že to neznamená, že by neandertálci byli větší „bolestíni“ než my. Pociťování bolesti je složitý proces a u neandertálců se mohl v některých detailech lišit.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907