Dávné dědictví: Lidé s genem neandertálců jsou citlivější vůči bolesti

27.07.2020 - Stanislav Mihulka

Genetici zjistili, že přibližně jeden Brit z 250 je nositelem neandertálského genu, který ovlivňuje vnímání bolesti


Reklama

Než naši předkové přivedli k zániku naše nejbližší příbuzné – neandertálce, často se s nimi křížili. Podobná milostná dobrodružství nezůstala bez následků. V našem genomu je řada genů, u nichž jsme vystopovali neandertálský původ. V některých případech jde o odolnost vůči chorobám, jindy třeba o tvar hlavy. Nový výzkum odhalil, že někteří lidé od neandrtálců zdědili odolnost nebo spíše náchylnost k vnímání bolesti.

Genetici zjistili, se v genomu našeho druhu vzácně vyskytuje varianta genu, která ovlivňuje tvorbu impulzů v některých nervech. Lidé s touto variantou genu v důsledku toho cítí více bolesti. Prohledání databáze půl milionu genomů dnešních Britů ukázalo, že nositeli zmíněné neandertálské varianty genu jsou asi 0,4 procenta z nich.

TIP: Dozvuky minulosti: Jak vymřelí neandertálci ovlivňují lidské geny

Jde o gen zodpovědný za protein Nav1.7, který slouží jako vstupní brána do buňky pro ionty sodíku. A právě s jeho činností se pojí vnímání bolesti. Pokud buňky tento protein nemají, tělo necítí bolest. V některých případech může být naopak zodpovědný za chronickou bolest, kterou tělo cítí takřka neustále. Lidé s neandertálskou verzí tohoto genu opravdu cítí více bolesti. Vědci ale upozorňují, že to neznamená, že by neandertálci byli větší „bolestíni“ než my. Pociťování bolesti je složitý proces a u neandertálců se mohl v některých detailech lišit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Berínská zeď měřila 165 km (45 km na hranici Východního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

Zajímavosti

Podle OSN závisí v současnosti na odsolené vodě zhruba 1 % obyvatel planety. Do roku 2025 by mohlo jít až o 14 % lidí. 

Zajímavosti
Historie

V polské vesnici Osłonki odkryli společnost s bohatými i chudými ze samotného počátku neolitu.

Věda

Shermany ve velkém využíval také Izrael.

Válka

O stavbě mešity rozhodl sám král Hassan II. V roce 1980 prohlásil, že chce dát Casablance velkou a krásnou budovu, na kterou bude město hrdé do konce časů.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907