Dávní Anasaziové přežívali nejhorší sucha díky ledu z lávových tunelů

21.11.2020 - Stanislav Mihulka

Indiánské civilizace z vyprahlé části na jihozápadě USA využívaly vodu z ledu v jeskyních a lávových tunelech

<p>Cliff Palace, pueblo v národním parku Mesa Verde National Park</p>

Cliff Palace, pueblo v národním parku Mesa Verde National Park


Reklama

Anasaziové, známí též jako původní Pueblané, byli dávnou kulturou indiánů z oblasti Čtyř rohů, tedy z místa, kde se setkávají hranice amerických států Utah, Colorado, Nové Mexiko a Arizona. Byli to stavitelé puebel, městských komunit, často umístěných na nepřístupných místech. Někdy mezi 12. a 15. stoletím našeho letopočtu z neznámých příčin zmizeli.

Byli to také zemědělci s velkými znalostmi astronomie, s rozvinutými rituály, po nichž zůstaly stovky puebel a ohromné množství archeologických nálezů. Jejich civilizace byla jednou z nejvíce pokročilých na amerických kontinentech. Přesto je pro archeology do značné míry záhadou, jak Anasaziové mohli fungovat dlouhé tisíce let ve zdejších badlands, vyprahlé pustině, kde bývají strašlivá sucha.

TIP: Tajemství oblasti Nazca: Podzemní akvadukty zavlažovaly vyprahlou krajinu

Bogdan Onac z americké University of South Florida a jeho tým to zřejmě konečně zjistili. Dávní obyvatelé puebel přežívali devastující sucha tak, že se přesunuli do zdejších jeskyní a lávových tunelů, v nichž rozpouštěli prastarý led a získávali tak vodu. Badatelé k tomu dospěli díky přesnému radiokarbonovému datování uhlíků, které v lávových tunelech objevili.

Ukázalo se, že tehdejší lidé přicházeli do jeskyní, kde zakládali malé ohně. Díky jejich žáru se rozpouštěl led, který tam byl ve velkých množstvích. Zkoumané jeskyně se nacházejí v nadmořské výšce přes 2200 metrů a ještě dnes v nich jsou zbytky ledu. Původně byly zřejmě z části ledem vyplněné.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Rationalobserver / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907