Dechberoucí várka snímků z dalekohledu Jamese Webba

13.07.2022 - Martin Reichman

NASA zveřejnila další várku snímků z teleskopu Jamese Webba. Dechberoucí obrazy zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd

<h3>Mlhovina Carina</h3><p>Prvním z nich je snímek rozlehlé <strong>mlhoviny Carina</strong>, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti <strong>HII</strong>, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Mlhovina Carina

Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

<h3>Stephanův kvintet</h3><p>Zařízení zaměřilo také takzvaný <strong>Stephanův kvintet</strong> – pětici jasných galaxií ve směru souhvězdí Pegase. Nejjasnější z celé pětice, galaxii <strong>NGC 7320</strong> od nás dělí asi 39 milionů světelných let a se zbytkem skupiny nemá nic společného, kromě toho, že se při pohledu od Země promítá do téže oblasti.</p><p>Další čtyři galaxie <strong>NGC 7317</strong>, <strong>NGC 7318a</strong>, <strong>NGC 7318b</strong> a <strong>NGC 7319</strong> tvoří gravitačně vázaný systém, někdy nazývaný <strong>Hicksonova kompaktní skupina 92</strong> (HCG 92). Tyto tedy vzájemně interagují a dvě z nich galaxie NGC 7318 a a b spolu dokonce kolidují. Čtveřice přitom leží od Slunce téměř desetkrát dále než pátá z galaxií, ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Stephanův kvintet

Zařízení zaměřilo také takzvaný Stephanův kvintet – pětici jasných galaxií ve směru souhvězdí Pegase. Nejjasnější z celé pětice, galaxii NGC 7320 od nás dělí asi 39 milionů světelných let a se zbytkem skupiny nemá nic společného, kromě toho, že se při pohledu od Země promítá do téže oblasti.

Další čtyři galaxie NGC 7317NGC 7318aNGC 7318b a NGC 7319 tvoří gravitačně vázaný systém, někdy nazývaný Hicksonova kompaktní skupina 92 (HCG 92). Tyto tedy vzájemně interagují a dvě z nich galaxie NGC 7318 a a b spolu dokonce kolidují. Čtveřice přitom leží od Slunce téměř desetkrát dále než pátá z galaxií, ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

<h3>Jižní prstencová mlhovina</h3><p>Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil i planetární mlhovinu <strong>NGC 3132</strong>, objevenou v roce 1835 známým astronomem <strong>Johnem Herschelem</strong> při jeho průzkumu jižní oblohy. Nachází se přibližně 2500 světelných let od Země v souhvězdí plachty z bývalé Lodě Argonautů. <strong>Tento obří a rozpínající se oblak plynu obklopuje zhroucenou hvězdu – bílého trpaslíka</strong>, který obíhá kolem společného gravitačního centra s další hvězdou. Dalekohled nabídl dva různé pohledy na stejný objekt – snímek vlevo je pořízený detektorem <strong>NIRCam</strong> (Near Infrared Camera), snímek vpravo pomocí <strong>MIRI</strong> (Mid-Infrared Instrument), který umožňuje studovat i chemické složení mezihvězdného prostředí. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Jižní prstencová mlhovina

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil i planetární mlhovinu NGC 3132, objevenou v roce 1835 známým astronomem Johnem Herschelem při jeho průzkumu jižní oblohy. Nachází se přibližně 2500 světelných let od Země v souhvězdí plachty z bývalé Lodě Argonautů. Tento obří a rozpínající se oblak plynu obklopuje zhroucenou hvězdu – bílého trpaslíka, který obíhá kolem společného gravitačního centra s další hvězdou. Dalekohled nabídl dva různé pohledy na stejný objekt – snímek vlevo je pořízený detektorem NIRCam (Near Infrared Camera), snímek vpravo pomocí MIRI (Mid-Infrared Instrument), který umožňuje studovat i chemické složení mezihvězdného prostředí. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

<h3>Exoplaneta WASP 96b</h3><p>Posledním dnes zveřejněným snímkem je spektrografická analýza obří planety <strong>WASP-96</strong>, která se skládá zejména z plynu. Tato exoplaneta se nachází téměř 1 150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za 3,5 pozemského dne. Objevena byla v roce 2014. <strong>WASP-96 je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti. Při analýze exoplanety teleskop odhalil přítomnost vodní páry</strong>, přičemž tento způsob získání dat mohou astronomové použít při dalším pátrání po obyvatelných planetách.</p><p>Planetu WASP-96 b pozoroval Webbův dalekohled 21. června po dobu asi 6,5 hodiny. Spektrum a světelnou křivku pořídil přístroj <strong>Near Infrared Imager and Slitless Spectrograph</strong> (NIRISS). Samotné pozorování je důležité nejen kvůli samotným vědeckým výsledkům, ale též jako příslib dalších objevů. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Exoplaneta WASP 96b

Posledním dnes zveřejněným snímkem je spektrografická analýza obří planety WASP-96, která se skládá zejména z plynu. Tato exoplaneta se nachází téměř 1 150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za 3,5 pozemského dne. Objevena byla v roce 2014. WASP-96 je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti. Při analýze exoplanety teleskop odhalil přítomnost vodní páry, přičemž tento způsob získání dat mohou astronomové použít při dalším pátrání po obyvatelných planetách.

Planetu WASP-96 b pozoroval Webbův dalekohled 21. června po dobu asi 6,5 hodiny. Spektrum a světelnou křivku pořídil přístroj Near Infrared Imager and Slitless Spectrograph (NIRISS). Samotné pozorování je důležité nejen kvůli samotným vědeckým výsledkům, ale též jako příslib dalších objevů. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

<h3>Webbovo první hluboké pole</h3><p>Snímek označovaný jako <strong>Webbovo první hluboké pole</strong>, je prvním zveřejněným barevným obrazem, který dalekohled Jamese Webba pořídil. Infračervený obraz zachycuje oblast masivní kupy galaxií známou jako <strong>SMACS 0723</strong> ze souhvězdí Létající ryby, jak vypadala před 4,6 miliardy let. Na snímku jsou k vidění tisíce galaxií, včetně nejslabších objektů, jaké kdy byly pozorovány v infračervené oblasti. Ty nejvzdálenější pozorujeme v době, jak vypadaly krátce po Velkém třesku – před 13 miliardami let. Takto hluboký pohled je dán hmotností kupy galaxií SMACS 0723, která dalekohledu JWST posloužila jako gravitační čočka. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Webbovo první hluboké pole

Snímek označovaný jako Webbovo první hluboké pole, je prvním zveřejněným barevným obrazem, který dalekohled Jamese Webba pořídil. Infračervený obraz zachycuje oblast masivní kupy galaxií známou jako SMACS 0723 ze souhvězdí Létající ryby, jak vypadala před 4,6 miliardy let. Na snímku jsou k vidění tisíce galaxií, včetně nejslabších objektů, jaké kdy byly pozorovány v infračervené oblasti. Ty nejvzdálenější pozorujeme v době, jak vypadaly krátce po Velkém třesku – před 13 miliardami let. Takto hluboký pohled je dán hmotností kupy galaxií SMACS 0723, která dalekohledu JWST posloužila jako gravitační čočka. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Středobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Zajímavosti

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Na základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael BareraCC BY-SA 4.0)

Historie

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Operace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo HornCC BY 2.0)

Válka

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907