Doklad kulturnosti a úrovně: Jak se měnil přístup katolické církve k vousům?

21.06.2020 - Tomáš Konečný

Módním trendem 16. století se stal plnovous a delší nečesané vlasy. Zejména humanisticky orientovaní intelektuálové tím demonstrovali sounáležitost s domnělou antickou tradicí. Zvláštní vztah k podobným novinkám si však vypěstovala i katolická církev

<p>Papež <strong>Julius II.</strong> svůj vous miloval a odmítl se podřídit tradičním církevním řádům, které jeho nošení zakazovaly (obraz Raffaela Santiho, 1512).</p>

Papež Julius II. svůj vous miloval a odmítl se podřídit tradičním církevním řádům, které jeho nošení zakazovaly (obraz Raffaela Santiho, 1512).


Reklama

Na renesančním papežském dvoře patřil k dobrým způsobům plnovous a dlouhé vlasy. Jenže to šlo proti povinnosti kněží holit si tvář a nosit tonzuru neboli vlasové kolečko na temeni, jak často připomínala dobová nařízení. Například pražská provinční synoda z roku 1605 stanovila, že tonzura nesmí být nikdy menší než tolar a nemají na ní spočívat výstřední pokrývky hlavy.

Ještě zajímavější vývoj se týkal vousů: Papež Julius II. byl na svůj pěstěný porost tváře hrdý a jeho vzor následovali téměř všichni renesanční a reformační Svatí otcové. Původně holobradý Klement VII. si nechal plnovous narůst roku 1527, oficiálně na protest proti vyplenění Říma. Jelikož církevní předpisy vyžadovaly u kněží oholenou tvář, nechal papežův synovec kardinál Ippolito de’ Medici významného humanistu Pieria Valeriana Bolzaniho zpracovat spis hájící vousy jako doklad kulturnosti a intelektuální úrovně.

Posvěcený porost

Bolzaniho dílko „Obhajoba posvěceného vousu“ však nepředstavuje jediný teologický traktát zaměřený na ochlupení obličeje. Když byl papež Řehoř XIII. konfrontován s názory reformátorů, požádal slavného učence a historika kardinála Caesara Baronia, aby prozkoumal spisy církevních otců a výnosy koncilů. Svůj list „O kněžském vousu“ z roku 1578 pak koncipoval jako odpověď milánskému arcibiskupovi Karlu Boromejskému, který v roce 1576 nařídil všem kněžím ve své arcidiecézi, aby se oholili, a sám šel příkladem: Shodil pěstěný plnovous a ponechal si jen „španělský knírek“ s bradkou. 

TIP: Mužský plnovous: Symbol moudrosti, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu

V Lombardii se bezvousá tvář kněží stala standardem, a protože reformní výnosy Karla Boromejského přijímala řada biskupů, došlo i k přenosu tohoto ustanovení. Jelikož ovšem papežský dvůr na právu kněží nosit vousy trval, nalezl Baronius ve svém spise jistý kompromis: Kněžím se povolily bradky a knírky pod podmínkou pravidelného zastřihování.

Češi na umírněné straně

V předbělohorských českých zemích, kde se jinak církev hlásila k Boromejského reformnímu programu, převládl v případě vousů římský ústupek. Arcibiskup Martin Medek z Mohelnice kněžím toleroval udržovanou španělskou bradku a při vizitaci v Horšovském Týně nechal tamnímu faráři plnovous na místě přistřihnout. V roce 1605 pak pražská synoda místním kněžím uložila, aby si vousy alespoň nepěstovali a nosili je pečlivě zastřižené. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejistá budoucnost? Ani po skončení karantény nejeví ekonomika žádné známky ozdravení.

Zajímavosti
Revue

Alžběta byla nejen věrně oddanou společnicí knížete, jeho ženou i rádkyní, přímluvkyní žádajících, ale také schopnou vůdkyní a bojovnicí, bez níž by se její muž kníže Bedřich v bouřlivé době konce 12. století jen těžko udržel na trůně.  

Historie

Vylovený první stupeň rakety Electron.

Vesmír

Vpravo jedna ze zkoumaných Da Vinciho kreseb.

Věda

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907