Doklad kulturnosti a úrovně: Jak se měnil přístup katolické církve k vousům?

21.06.2020 - Tomáš Konečný

Módním trendem 16. století se stal plnovous a delší nečesané vlasy. Zejména humanisticky orientovaní intelektuálové tím demonstrovali sounáležitost s domnělou antickou tradicí. Zvláštní vztah k podobným novinkám si však vypěstovala i katolická církev

<p>Papež <strong>Julius II.</strong> svůj vous miloval a odmítl se podřídit tradičním církevním řádům, které jeho nošení zakazovaly (obraz Raffaela Santiho, 1512).</p>

Papež Julius II. svůj vous miloval a odmítl se podřídit tradičním církevním řádům, které jeho nošení zakazovaly (obraz Raffaela Santiho, 1512).


Reklama

Na renesančním papežském dvoře patřil k dobrým způsobům plnovous a dlouhé vlasy. Jenže to šlo proti povinnosti kněží holit si tvář a nosit tonzuru neboli vlasové kolečko na temeni, jak často připomínala dobová nařízení. Například pražská provinční synoda z roku 1605 stanovila, že tonzura nesmí být nikdy menší než tolar a nemají na ní spočívat výstřední pokrývky hlavy.

Ještě zajímavější vývoj se týkal vousů: Papež Julius II. byl na svůj pěstěný porost tváře hrdý a jeho vzor následovali téměř všichni renesanční a reformační Svatí otcové. Původně holobradý Klement VII. si nechal plnovous narůst roku 1527, oficiálně na protest proti vyplenění Říma. Jelikož církevní předpisy vyžadovaly u kněží oholenou tvář, nechal papežův synovec kardinál Ippolito de’ Medici významného humanistu Pieria Valeriana Bolzaniho zpracovat spis hájící vousy jako doklad kulturnosti a intelektuální úrovně.

Posvěcený porost

Bolzaniho dílko „Obhajoba posvěceného vousu“ však nepředstavuje jediný teologický traktát zaměřený na ochlupení obličeje. Když byl papež Řehoř XIII. konfrontován s názory reformátorů, požádal slavného učence a historika kardinála Caesara Baronia, aby prozkoumal spisy církevních otců a výnosy koncilů. Svůj list „O kněžském vousu“ z roku 1578 pak koncipoval jako odpověď milánskému arcibiskupovi Karlu Boromejskému, který v roce 1576 nařídil všem kněžím ve své arcidiecézi, aby se oholili, a sám šel příkladem: Shodil pěstěný plnovous a ponechal si jen „španělský knírek“ s bradkou. 

TIP: Mužský plnovous: Symbol moudrosti, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu

V Lombardii se bezvousá tvář kněží stala standardem, a protože reformní výnosy Karla Boromejského přijímala řada biskupů, došlo i k přenosu tohoto ustanovení. Jelikož ovšem papežský dvůr na právu kněží nosit vousy trval, nalezl Baronius ve svém spise jistý kompromis: Kněžím se povolily bradky a knírky pod podmínkou pravidelného zastřihování.

Češi na umírněné straně

V předbělohorských českých zemích, kde se jinak církev hlásila k Boromejského reformnímu programu, převládl v případě vousů římský ústupek. Arcibiskup Martin Medek z Mohelnice kněžím toleroval udržovanou španělskou bradku a při vizitaci v Horšovském Týně nechal tamnímu faráři plnovous na místě přistřihnout. V roce 1605 pak pražská synoda místním kněžím uložila, aby si vousy alespoň nepěstovali a nosili je pečlivě zastřižené. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907