Dornier Do 17: Elegantní létající tužka

03.04.2017 - Miroslav Šnajdr

Mezi přednosti bombardéru Dornier Do 17 patřila jednoduchost výroby a bezproblémové letové vlastnosti

<p>Pro své elegantní tvary získal bombardér Dornier Do 17 pojmenování „létací tužka“ (Fliegender Bleistift).</p>

Pro své elegantní tvary získal bombardér Dornier Do 17 pojmenování „létací tužka“ (Fliegender Bleistift).


Reklama

Letoun Dornier Do 17 (přezdívaný pro svůj protažený a tenký trup „tužka“ nebo „létající tužka“) patřil společně s Heinkelem He 111Junkersem Ju 88A mezi trojici dvoumotorových bombardovacích typů, s kterými Luftwaffe u svých bombardovacích jednotek vstupovala do války. Poprvé se ocitl v boji ve Španělsku roku 1937 a vrcholu svého bojového nasazení dosáhl během letecké bitvy o Británii. Z prvoliniové výzbroje Luftwaffe zmizel roku 1942.

Od roku 1932 vyvíjený Do 17 byl zprvu deklarován jako civilní rychlý poštovní letoun. Jelikož Německo v té době ještě formálně dodržovalo zbrojní omezení vyplývající z versailleské mírové smlouvy, bylo jeho primární vojenské užití utajováno. První prototyp Do 17c (později Do 17 V1) vzlétl 23. listopadu 1934.

Dornier Do 17Z-2

  • Rozpětí: 18 m
  • Délka: 15,80 m
  • Max. vzletová hmotnost: 8 880 kg
  • Max. rychlost: 412 km/h
  • Cestovní rychlost: 300 km/h
  • Dostup: 8 200 m
  • Max. dolet: 1 160 km
  • Pohonná jednotka: 2× hvězdicové Bramo 323P Fafnir o 735 kW
  • Výzbroj: 6× až 8× 7,92mm kulomet, 1 000 kg pum
  • Osádka: 4 muži
  • Uživatelé: Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Jugoslávie, Německo, Rumunsko, Španělsko

Sériové letouny, bombardovací Do 17E a průzkumné Do 17F, začaly montážní haly opouštět od jara 1936. K dosti významné změně došlo koncem roku 1938, kdy se objevilo přepracované prostornější provedení přední části trupu, zavedené u bombardérů Do 17ZDo 17U i u průzkumných strojů Do 17S. V roce 1940 byly do výzbroje zavedeny modifikací vznikající noční stíhací verze Do 17Z-6Z-10 (Kauz I a II).

Sériová produkce dala necelých 2 000 letadel všech verzí a výroba nejpočetnější verze Do 17Z skončila roku 1940 po dohotovení zhruba 900 exemplářů. V létě 1940 již byl Dornier Do 17Z u Luftwaffe považován za zastarávající letoun. V bojích dorniery trpěly většími ztrátami než He 111Ju 88A a jejich bojovou hodnotu limitovala omezená pumová nosnost i nedostatečný akční rádius.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907