Drony technologie Hovermap autonomně mapují doly a tunely

07.11.2018 - Stanislav Mihulka

Vyznat se v podzemí bývá komplikované. Drony jsou v mapování podzemí velmi slibné

<p>Drony vyrážejí do podzemí</p>

Drony vyrážejí do podzemí


Reklama

Už jsme zjistili, že drony mají velký potenciál při snímkování a mapování zemského povrchu, v mnoha různých užitečných aplikacích. Australský startup Emesent, založený vládní výzkumnou agenturou CSIRO, a mnozí další ale věří, že se autonomní letadélka velmi dobře uplatní i v podzemních prostorech.

Emesent vyvíjí technologii pro drony Hovermap, která jim umožňuje pohyb pod zemí, i smysluplné mapování podzemních prostor, od dolů, přes tunely, až po jeskyně. Hovermap k tomu využívá LiDAR, senzory pro vyhýbání se kolizím a rovněž systém GPS.

TIP: Autonomní drony Nvidia mohou sledovat cestu i bez pomoci GPS

Emesent již svou technologii vyzkoušel loni, kde jejich dron jako první na světě autonomně létal v podzemí. Testy probíhaly v hloubce 600 metrů, v dole, který se nachází v Západní Austrálii. Drony se schopností autonomního letu v podzemních prostorách by mohly mapovat neznámé podzemní prostory, mohly by létat v nebezpečných oblastech a mohly by se stát velkou pomocí pro záchranáře, kteří pátrají po lidech v místech přírodních či technických katastrof

  • Zdroj textu:

    Emesent

  • Zdroj fotografií: Emesent

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907