Drozdi a hnízdní parazité: Vyhranění praváci ani leváci se napálit nedají

26.07.2021 - Zuzana Teličková

Většina lidí preferuje používání pravé ruky, mnozí patří mezi leváky. Podobné tendence jsou pozorovány i mezi zvířaty a jak zjistil výzkum amerických zoologů, tato „specializace“ má vliv i na to, jestli ptáci dokážou odhalit vajíčka hnízdních parazitů.

<p><strong>Drozd stěhovavý</strong> <em>(Turdus migratorius)</em> má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.</p>

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.


Reklama

U zvířat byla v různých případech pozorována tendence více používat levé nebo pravé oko, což také odráží různou specializaci mozkových hemisfér. „Tento fenomén nás zajímal v souvislosti s tím, jak drozdi stěhovaví identifikují ve svých hnízdech vejce hnízdních parazitů,“ vysvětlil profesor Mark E. Hauber z univerzity v americkém Illinois. „Především jsme chtěli vědět, jestli drozdi, kteří ve svých hnízdech dokážou velmi dobře detekovat podstrčená vajíčka vlhovců, používají jedno oko víc než to druhé.“ 

Výzkumníci sledovali po dobu dvou let 26 hnízd drozdů stěhovavých (Turdus migratorius), na která zaměřili kamery. Díky tomu mohli vidět, jak drozdi reagují na napodobeniny cizích vajíček ve svých hnízdech. Některá nepravá vajíčka přitom měla podobný odstín modré, jakou jsou zbarvena vajíčka drozdů. Jiná byla čistě bílá a připomínala barevný základ, jež je vlastní vajíčkům vlhovců (ta jsou bílá s hnědavým žíháním). 

TIP: Jak přelstít kukačku: Ptáci opatřují skořápky vajec ochrannými prvky

Když drozdi zkoumali bílá vajíčka, nedávali přednost žádnému oku. Ale když se zaměřili na modrá vejce, byl u nich jednoznačný sklon k použití jednoho z očí. Někteří se dívali víc pravým, jiní levým. A ti, u nichž byla tendence k používání jedná strany nejsilnější, dokázali s největší úspěšností odhalit falešné vejce, které pak z hnízda vystrčili. Zdá se tedy, že u drozdů, a možná i u jiných ptačích druhů, se evolucí v jedné z hemisfér vyvinula specializovaná schopnost, která jim pomáhá bojovat proti hnízdním parazitům.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907