Reklama


Drsné pokusy na lidech: Psychologické experimenty s šokujícími výsledky (1)

20.03.2018 - Petra Šmejdová

Kdo vlastně jsme? Sami sebe obvykle vidíme jako rozumně uvažující bytosti, kterým se hnusí zločin. Ale je to skutečně tak? Velmi znepokojivé otázky položily neméně znepokojivé pokusy.

<p>Experiment Stanleyho Milgrama se v roce 2015 dočkal i svého filmového ztvárnění. Slavného sociálního psychologa si v něm zahrál Peter Sarsgaard.</p>

Experiment Stanleyho Milgrama se v roce 2015 dočkal i svého filmového ztvárnění. Slavného sociálního psychologa si v něm zahrál Peter Sarsgaard.


Reklama

Americký psycholog Solomon Asch se pokusil dokázat lidský sklon ke konformismu a pohodlnosti. Snažil se demonstrovat, že lidé jsou schopni uzpůsobit své mínění podle názoru většiny. Vliv informace má totiž takovou sílu, že se začneme domnívat, že více lidí musí mít nutně pravdu.

Všichni podle většiny

  • Kdo: Solomon Asch
  • Kdy: počátek 50. let 20.  století
  • Prokázal: lidé souhlasí s většinou

„Aschův experiment“ spočíval na prostém principu. Záminkou celého pokusu bylo vyšetření zraku přítomných dobrovolníků. V místnosti se sešlo šest lidí, na nichž měl být výzkum proveden. Pět z nich byli najatí herci, kteří měli pokusného jednotlivce strhnout s sebou. Přítomný odborný pracovník vyzval postupně každého z nich, aby zodpověděl jednoduchou otázku. Na tabuli před sebou viděli tři různě dlouhé čáry a měli je porovnávat se vzorem. Postupně odpovídali na to, v jakém poměru jsou jednotlivé čáry ke vzoru. Výzkumník měl více tabulí a po několikátém pokusu se začaly odpovědi pěti herců výrazně lišit od toho, co výzkumník ukazoval. Přestože šlo o evidentní a jednoduchý příklad, povedlo se jim o své pravdě přesvědčit šestého člověka, který se nakonec přidal k většině.

Týrat nás baví

  • Kdo: Stanley Milgram
  • Kdy: 1961
  • Prokázal: lidé slepě poslouchají

O deset let později provedl Američan Stanley Milgram pokus demonstrující poslušnost jedince vůči autoritě. V tomto případě šlo o vědce v bílém plášti, který sháněl dobrovolníky na nevinný experiment s označením „výzkum paměťových schopností“. Jenže na místě už bylo vše jasné. Účastníci pokusu, jimž byla přislíbena odměna ve výši padesáti dolarů, se podle losu rozdělili na „učitele“ a „žáka“. Los byl narafičený a v roli žáka se vždy ocitl najatý herec. Slíbené peníze pak měli všichni dobrovolníci obdržet bez ohledu na to, zda pokus dokončí či ne.

Žáka posadili do samostatné místnosti, kde byl upoután na křeslo s přívodem elektrického proudu. Učitel byl po celou dobu ve vedlejším pokoji s odborným pracovníkem. Seděl u stolu se spínači od pěti do 450 voltů. Úkolem učitele bylo pokládat žákovi otázky a při každé špatné odpovědi mu udělit elektrický šok. Intenzita trestu se měla pomalu zvyšovat. Asistenti podporovali dobrovolníky v roli učitele a ospravedlňovali jejich počínaní tím, že experiment tento postup vyžaduje.

Milgram a jeho tým nemohli po skončení testu uvěřit výsledkům pokusu. Přestože je už hranice 100 voltů pro člověka bolestivá a žáci v této fázi žádali o zastavení experimentu, učitelé je pobízeli pokračovat dál. Nejhorší zjištění přinesla závěrečná statistika, z níž vyplývalo, že až dvě třetiny dobrovolníků dokázaly udělit trest odpovídající životu nebezpečné hranici 450 voltů. Výsledkem bylo, že lidé si jsou schopni pod odborným dozorem bezdůvodně ubližovat a dovést pokus až ke smrtelné hranici. V podstatě lze  říct, že kolem 70 % „učitelů“ bylo v schopno „žákům“ připravit smrtící elektrické křeslo.

Téměř nikdo z dobrovolníků se zpočátku nebyl schopen vzepřít autoritě výzkumného pracovníka. Zarážející byly i odpovědi v dotaznících učitelů, kteří uvedli, že dělali jen to, co se jim řeklo, další dokonce napsali, že jsou rádi, že se mohli na takovém výzkumu podílet. Dnes by podobný experiment z etických důvodů neprošel, jeho výsledky ale objasňují mnohé z toho, jak jsou jinak psychicky normální lidé schopní páchat například válečná zvěrstva.

Dokončení: Psychologické experimenty s šokujícími výsledky (2) vychází v pátek 23. března

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Sundance Film Festival

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907