Dva za cenu jednoho: Cíl sondy New Horizons je možná binárním tělesem

09.08.2017 - Martin Reichman

Příští cíl sondy New Horizons je možná mnohem zajímavějším, než se čekalo. Nová pozorování naznačují, že by mohlo jít o podivný binární systém

2014 MU69 -<p>Podle astronomů by objekt 2014 MU69 mohl být binárním systémem dvou těles o velikosti okolo 10 až 20 kilometrů.</p>
2014 MU69 -

Podle astronomů by objekt 2014 MU69 mohl být binárním systémem dvou těles o velikosti okolo 10 až 20 kilometrů.


Reklama

Příští zastávkou sondy New Horizons má být objekt Kuiperova pásu označovaný jako 2014 MU69. Nedávná pozorovací kampaň, do které se mimo jiné zapojil i Hubbleův vesmírný teleskop a evropská observatoř Gaia, odhalila, že cílové těleso je dost možná mnohem zajímavější, než se původně čekalo.

Z dat zachycených během přechodu objektu 2014 MU69 přes hvězdu astronomové usuzují, že by mohl mít tvar připomínající protažený ragbyový míč, s délkou okolo 30 kilometrů. Druhou, ještě zajímavější verzí je, že by se mohlo jednat o binární systém dvou těles o velikosti okolo 10 až 20 kilometrů. Pokud by platila druhá z variant, sonda New Horizons by tak získala místo jednoho hned dva nové cíle.

Sběr informací o objektech Kuiperova pásu je pochopitelně mimořádně obtížný. Většinou jde o relativně malé objekty, které jsou navíc velmi daleko. Příští cíl sondy se aktuálně nachází 6,5 miliardy kilometrů od Země. Definitivní rozřešení hádanky tak zřejmě přinese až samotná návštěva sondy, která je naplánovaná na 1. leden 2019. Ta se momentálně pohybuje ve vzdálenosti 5,7 miliardy kilometrů od naší planety.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA, JHUAPL, SwRI, Alex Parker

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907