Dynamický svět: Povrch Jupiterova měsíce Europa se neustále mění
Přestože na Europě panují extrémní mrazy, nový výzkum pomocí dalekohledu Jamese Webba ukazuje, že její povrch je překvapivě dynamický a možná propojený s hlubokým oceánem pod ledem.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Jupiterův ledový měsíc Europa, na jehož povrchu panují teploty kolem mínus 170 °C, bude věčně zamrzlým světem, kde se celé věky nic nepohne. Jak ale ukazují nová pozorování tohoto fascinujícího tělesa, opak je pravdou.
Richard Cartwright z Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse a jeho kolegové sledovali povrch Europy Vesmírným dalekohledem Jamese Webba a zjistili, že je to ve skutečnosti velice proměnlivý svět. Pozorovali tam amorfní led a na některých místech i krystalický led.
Stopy podpovrchového oceánu
Taková pozorování svědčí o tom, že se tam nachází aktivní zdroj vody – například podpovrchový oceán. Také to ukazuje na působení geologických procesů, které ovlivňují povrch Europy. Změny, jejichž důsledky vědci na Europě sledovali, se odehrávají velmi rychle, na některých místech i během dvou týdnů. Výsledky pozorování Europy Webbovým dalekohledem uveřejnil odborný časopis Planetary Science Journal.
„Naše data přesvědčivě ukazují, že to, co se děje na povrchu Europy, musí mít původ pod povrchem tohoto Jupiterova měsíce,“ vysvětluje Ujjwal Raut z Jihozápadního výzkumného institutu (SWRI). „Zřejmě jde o podpovrchový oceán, který se nachází v hloubce téměř 30 kilometrů pod ledovým krunýřem Europy.“
„Když na povrchu Europy pozorujeme stopy přítomnosti oxidu uhličitého, domníváme se, že pochází ze zmíněného podpovrchového oceánu,“ pokračuje Raut. „Jak se zdá, důkazy pro existenci kapalného oceánu po ledovým povrchem Europy přibývají. Je vzrušující se o tom dozvídat víc a víc.“
Ledový měsíc v pohybu
Z geologického pohledu je Europa velmi mladý a aktivní měsíc, jehož ledový kabát neustále odhaluje stopy vnitřního života. Pozorování z JWST nabízejí nové důkazy o aktivních geologických procesech, které pravidelně „vynášejí“ vnitřní materiál na povrch měsíce – včetně vody, solí a plynů. Tento proces je rychlý a neustálý, a činí tak z Europy jedno z nejzajímavějších těles Sluneční soustavy.
Příští kapitolu výzkumu Europy napíše mise Europa Clipper, která do vesmíru zamířila loni v říjnu a k ledovému Jupiterově měsíci má dorazit na jaře roku 2030. Profil mise počítá s několika těsnými průlety a podrobným průzkumem. Vědci doufají, že Europa Clipper přinese odpovědi na otázky týkající se nejen geologie, ale i potenciální obyvatelnosti Europy.
