Elektrárna v duchu secese: Stavba na jezu Hučák je ikonou Hradce Králové

07.01.2020 - Redakce Tajemství české minulosti

Malá vodní elektrárna Labe, přezdívaná podle místního jezu Hučák, patří k památkám z dob, kdy se technický pokrok nezřídka snoubil s krásnou architekturou

<p>Elektrárna Hučák</p>

Elektrárna Hučák


Reklama

Elektrárna Hučák vznikla především kvůli riziku povodní, které v Hradci Králové způsobovaly řeky Labe a Orlice. V roce 1907 se začalo s úpravami vodního toku a o rok později město zadalo práci na samotné elektrárně. 

Elegance nad jezem

Autorem secesní stavby byl architekt František Sander. Ten také spolupracoval s kolegou Františkem Jiráskem na projektu přiléhajícího betonového mostu, zatímco vodní dílo realizoval inženýr Karel Novák, ředitel Elektrických podniků pražských. Na městskou rozvodovou síť byl Hučák zkušebně připojen 12. února 1910. Toho večera se na Velkém náměstí poprvé rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy. Do stálého provozu se elektrárna dostala o dva roky později.

TIP: Fabrika Fagus v Alfeldu: Továrna z učebnic architektury

Původní secesní stavbu později doplnily raně modernistické budovy a nutně docházelo i k technickým úpravám, včetně výměny původních turbín v roce 1925. Kompletní rekonstrukcí prošel celý areál včetně strojů v devadesátých letech. Nejen, že se tak dnes můžeme kochat elegancí sto let staré architektury, ale rovněž obdivovat tehdejší technickou zdatnost. Elektrárna totiž Královéhradeckým pořád slouží jako jeden z hlavních zdrojů energie. Návštěvníci se o tom mohou přesvědčit na vlastní oči ve strojovně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907