Erik Jan Hanussen: Předpověděl požár Říšského sněmu a musel zemřít

18.05.2020 - Dominika Halová

Už za svého života kolem sebe berlínský jasnovidec Erik Jan Hanussen cíleně vytvářel neskutečný oblak legend a mýtů. Opravdu vládl mimořádnými schopnostmi, nebo byl jen velice šikovný kejklíř a hochštapler?

<p>Někteří historikové tvrdí, že jeho předpověď požáru Říšského sněmu byla zinscenovaná.</p>

Někteří historikové tvrdí, že jeho předpověď požáru Říšského sněmu byla zinscenovaná.


Reklama

Je půlnoc z 26. na 27. února roku 1933 a v přepychovém „paláci okultismu“ se schyluje k mimořádné soukromé seanci. Vyhlášený berlínský jasnovidec Erik Jan Hanussen zve společnost k okrouhlému skleněnému stolu vyzdobenému mystickými znameními zvěrokruhu. Jako medium si vybírá mladou půvabnou herečku Marii Paudler. Uvádí ji do hypnotického spánku. Dívka začíná věštit:  „Vidím úrodná pole… Německo je šťastné… lidé provolávají slávu svému vůdci… přesto má nepřátele… pokoušejí se o poslední úder… ale veškerý odpor je marný…“  Herečka se hroutí k zemi. „Jsou to výstřely? Ne, oheň… plameny… zločinci…“ 

Hanussen zapřísahá přítomné, aby o této části seance nikde nemluvili. Ještě netuší, že má před sebou jen pár dnů života...

Malý komediant

Erik Jan Hanussen se narodil coby Herschel Chaim Steinschneider 2. června 1889 ve Vídni. Pradědeček Wolf Steinschneider patřil k váženým představitelům židovské obce v Prostějově. Dobrou pověst rodiny pošramotil jeho vnuk Siegfried, který opustil rodné město a stal se hercem. Ve Vídni potkává svoji pozdější ženu Antonii Julii Kohnovou. Společně pak kočují Rakouskem, Čechami a Itálií.

Jejich syn, malý Herschel, nebo jak mu říkají Bubu, Harry či Heřman, jezdí po štacích s nimi. Ve třinácti letech nadobro opouští rodinu. Působí v kočovné herecké společnosti, pak v cirkuse. Nejprve staví šapitó, ale brzy se stane artistou. Má odvahu, ničeho se nebojí. Tak jako po celý svůj život. Skáče salta, žongluje a vykládá budoucnost. Později ve své biografii píše, že už tehdy pocítil poprvé, že vládne nadpřirozenými silami.

Není nad dobrý nápad!

Po vypuknutí 1. světové války se snaží vyhnout mobilizaci. Přesto je odveden. Pak dostává spásný nápad. Nabídne se jako hledač vody a brzy se stává oficiálním proutkařem rakouské armády. A také věští vojákům budoucnost. Veliteli předpoví, že se mu narodí zdravý syn, což se potvrdí v dopise, který nadřízený obdrží o pár dnů později. Všichni jsou u vytržení. A přitom je to tak jednoduché. Stačí malý trik! Jeho kamarád, který přebírá poštu na cenzurním oddělení, dopisy pozdrží a to nejdůležitější poznamená pro Harryho. A ten pak může všechny ohromovat svými jasnovideckými schopnostmi. Už tady praktikuje to, na čem založil celou svoji kariéru. Dokáže si zajistit informační náskok. 

Dostává dokonce dovolenou, aby své jasnovidecké umění mohl předvést publiku ve Vídni. A právě zde ve varieté Ronacher poprvé vystupuje pod uměleckým jménem, které ho později proslaví po celé Evropě: Hanussen. Jak k němu přišel? Údajně sloužil v jednotce jistého Hanuse a velmi jej obdivoval. Když jeho velitel padl, rozhodl se Harry, že na jeho počest ponese jméno Hanusson – Hanusův syn. Později jméno upravil na Hanussen. A k tomu si vybájil dánské šlechtické předky. Nicméně pravděpodobnější je, že se chtěl zbavit nelibozvučně znějícího židovského jména…  

Z Vídně do Čech

Po válce píše články pro bulvární tisk, ve kterých odhaluje triky okultistů, jasnovidců a iluzionistů. Záhy ale zjistí, že daleko víc peněz získá, když bude sám tyto fígle provozovat. Okukuje varietní umělce ve Vídni. Zásadní vliv na něj má vystoupení iluzionisty Rubiniho. Tohle není žádný potulný kejklíř, ale elegán v perfektně padnoucím obleku, doprovázený pohlednou asistentkou! Kouzelník, seriózně vystupující a předvádějící triky, které všem vyrážejí dech. Hanussen se pochopí, že tohle je ta správná cesta! 

Hanussenovy produkce mají úspěch, jeho hvězda stoupá. Podaří se mu přispět k odhalení záhady, proč se z rakouské státní tiskárny neustále ztrácí část nově vytištěných peněz. Hanussen zloděje odhalí údajně během dvou hodin. Každý úspěch dokáže okamžitě prodat v tisku. Do svých vystoupení zapojuje i hypnózu (nejspíš pouze předstíranou). Tím si však vykoleduje vyhoštění z Rakouska, protože veřejné provozování hypnózy je zde zakázané.  

Díky svému českému původu si zažádá o československé občanství. V následujících letech předvádí své umění na Moravě i v Čechách. Zpočátku se mu moc nedaří. Mezi Čechy není o podobná představení velký zájem. Ale pak nachází publikum, které nadchne: české Němce. Hanussen se stěhuje do Varnsdorfu a několik let cestuje po českém pohraničí. Veřejná „jasnovidecká“ vystoupení jsou trvale vyprodána, stejně jako soukromé seance, při nichž věští zájemcům budoucnost. 

Podvodník před soudem

K jeho slávě snad nejvíc přispěly československé úřady a soudy. V únoru 1928 jej totiž dostává před soud v Litoměřicích společná žaloba asi 40 postižených, kteří trvají na tom, že je Hanussen podvedl a že nemá skutečné věštecké či telepatické schopnosti. Je obžalován z podvodu a souzen „pro klamání osob údajným jasnovidectvím.“ Za velkého zájmu médií se ale dokáže obhájit a v květnu 1930 je zproštěn obvinění. Celá kauza je uzavřena s tím, že „soud není schopen vyjádřit, zda je obžalovaný skutečně nadán věšteckými schopnostmi“.  

Hanussen je velmi přesvědčivý řečník. Moc dobře ví, jakou moc mají správně volená slova a jak snadno se jimi dají lidé zmanipulovat. Jeho mimořádný úspěch je založen hlavně na jednoduchém principu informačního náskoku. Na svých představeních má vždy komplice, který sedí v publiku. Někdy Hanussenovi pomáhá jeho asistent, který mu o přestávce předává důležité informace smluvenými signály nebo skryté v krabičce od sirek. Jasnovidecká představení se konají dvakrát denně v nabitém berlínském varieté Scala. Obrovské příjmy mu umožňují život v přepychu.

Nepříliš pohledný muž malé postavy se obklopuje milenkami, které zahrnuje dárky. Vlastní tři luxusní auta a přepychovou jachtu, na které pořádá pohádkové večírky. Účastní se jich vybraná berlínská společnost. Jednoho večera se zde objeví i hrabě Wolf Heinrich von Helldorf. Velitel SA v Berlíně a Brandenbursku je vášnivý hráč, který má veliké dluhy. Hanussen toho využívá a půjčuje mu 150 000 říšských marek. Tím si ho zavazuje a získává tak hlavního informátora. Obdobně půjčuje peníze i dalším pohlavárům SA, se kterými navazuje intenzivní kontakty. 

Podpora Hitlera a NSDAP

Jasnovidec vydává vlastní noviny. „Hanussenův pestrý týdeník“ se brzy stává nejčtenějším periodikem v Berlíně. Hanussen vychází vstříc vkusu čtenářů. Zveřejňuje i astrologické burzovní tipy a dokonce se mu daří ovlivňovat kurzy akcií. Ale především své noviny dává do služeb nacistické propagandy. V červenci 1932 poprvé předpovídá Hitlerův nástup k moci a od té doby ho plně podporuje. Prorokuje, že rok 1933 bude „rokem Hitlera“ a že mocenský vzestup NSDAP už nic nemůže zastavit.

V novinách, které vydávají němečtí komunisté, se v prosinci 1932 objevují informace o Hanussenově židovském původu. Iluzionista podává na noviny žalobu. V lednu 1933 následuje článek „Hanussen u rabína“. Je v něm zveřejněno potvrzení rabinátu a matričního úřadu židovské náboženské obce v Rumburku, že se v roce 1928 oženil ve zdejší synagoze. Hanussen reaguje ve svých novinách prohlášením, že přes židovský původ se cítí být pravým árijcem. A předpovídá zde, že ve dnech 26. až 28. února 1933 čeká kanceléře Hitlera první velká zkouška ohněm… Čtenáři nevnímají dvojznačnost této věštby. Hanussen má zřejmě opět informační náskok. Na tom přece založil svoji kariéru!

Nejslavnější věštba přináší smrt

V nejhonosnější berlínské čtvrti buduje své sídlo, které nazývá „palác okultismu“. Komfortně zařízené přízemí je připraveno hostit jasnovidecké seance. Pokoje pro hosty mají důmyslné odposlouchávací zařízení, které umožňuje zaznamenávat všechny rozhovory. Celý objekt je slavnostně otevřen 26. února 1933. Schází se zde pestrá společnost z nejvyšších berlínských kruhů. Slavnost vrcholí seancí, kterou jsme popsali v úvodu. I tam Hanussen zopakuje to, co se možná dozvěděl od svých nacistických přátel: Hitlera čeká zkouška ohněm.

Následujícího dne je zapálena budova Říšského sněmu. Hitler událost, z níž byl obviněn nizozemský komunista van der Lubbe, využije k definitivnímu zúčtování s levicí a upevnění moci. Hanussen dostává strach. Podle svědectví jeho obchodní partnerky je poslední týden života vylekaný. Do divadla jezdí s ozbrojeným doprovodem a poslední, co jí do telefonu řekne, je: „Stahují se nade mnou temná mračna. Brzy to přijde!“

Hanussenův přítel hrabě von Helldorf je 20. března 1933 sesazen z postu velitele SA v Berlíně. Jeho nástupcem se stává Karl Ernst. Ten o čtyři dny později nechá jasnovidce zatknout a vydává rozkaz k jeho likvidaci. Až 8. dubna 1933 našli lesní dělníci zohavenou mrtvolu bez dokladů. Zmrzačené tělo ohlodala zvěř k nepoznání. K určení totožnosti přispěl monogram krejčího na obleku. Ten pak objasnil, kdo si u něj oblek objednal. 

TIP: Recept na válku: Čím oslovoval Adolf Hitler své voliče a co jim sliboval?

V novinách se objevila pouze krátká zpráva, že tělo, které bylo nalezeno v lese jižně od Berlína, patřilo pravděpodobně Hanussenovi. Dle nařízení, které přišlo z ministerstva spravedlnosti, nebyla jeho smrt dále vyšetřována. Teprve v 50. a 60. letech se vynořila svědectví účastníků seance, kteří přímo či nepřímo naznačili, že informaci o požáru Říšského sněmu získal Hanussen od hraběte Helldorfa a chtěl jí využít k tomu, aby veřejnost opět přesvědčil o svých jasnovideckých schopnostech. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907