Reklama


ESA vyzkoušela obří padák pro přistání na Mars: V průměru měří 35 metrů

09.04.2018 - Stanislav Mihulka

Evropští odborníci poprvé prověřili obří padák pro misi ExoMars

<p>Test padáku pro evropskou misi ExoMars</p>

Test padáku pro evropskou misi ExoMars


Reklama

Přistání na Marsu bývá komplikované. Mars sice má atmosféru, je ale dost řídká, což je problém pro použití padáku. Evropská kosmická agentura ESA pro misi ExoMars na rok 2021 připravuje obří padák, zatím největší, jaký kdy byl na Marsu použit k přistání. Dosavadní držitel tohoto rekordu, padák americké mise Curiosity, měl průměr 15 metrů.

Odborníci ESA nedávno tento padák poprvé vyzkoušeli. Test probíhal ve švédské Kiruně, kde v té době panovaly teploty pod bodem mrazu. Prototyp přistávacího modulu nejprve vynesl vrtulník do vzduchu a poté ho vypustil. Během testu se objevily postupně dva padáky.

Gigant o průměru 35 metrů 

První z nich byl výtažný padák o průměru 4,8 metru, který posloužil k vytažení hlavního padáku. Tím je obří padák s průměrem 35 metrů, který je připojený k přistávacímu modulu 112 šňůrami. Podle představitelů ESA z mise ExoMars bylo objevení hlavního padáku a jeho přistávání nad zasněženou krajinou úchvatným zážitkem.

TIP: ExoMars Trace Gas Orbiter a modul Schiaparelli EDM jsou na dohled Marsu

Hlavním cílem tohoto prvního testu bylo prověřit, zda se padák o hmotnosti 70 kg správně rozevře. V blízké budoucnosti by se měl odehrát další test tohoto padáku, při němž bude prototyp přistávacího modulu vypuštěn z výšky 28 kilometrů.

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA/I.Barel

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907