Stovky a možná i tisícovky prachových tornád vytvořily na povrchu Marsu unikátního členovce
V posledních letech jsme si zvykli na luxusní snímky povrchu rudé planety, které na Zemi posílá americká meziplanetární sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Nyní se parádním snímkem pochlubila i evropská vesmírná agentura ESA.
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí programu ExoMars, je na oběžné dráze Marsu již od října 2016. Na počátku letošního února pořídila sérii snímků z oblasti zvané Terra Sabaea. Snímky sonda pořídila pomocí zařízení Color and Stereo Surface Imaging System (CaSSIS).
Na graficky velmi výrazném snímku je patrná modrá struktura, která připomíná fantaskního modrého pavouka. Ve skutečnosti je tento „pavouk“ ale tmavě červený. Zařízení CaSSIS vytvořilo kombinovaný snímek se změněnými barvami, aby struktury na povrchu Marsu lépe vynikly.
TIP: Sonda Mars Reconnaissance Orbiter vyfotila „pyramidu“ na Marsu
Podle odborníků vznikl pozorovaný pavouk velice zajímavým způsobem. Jde prý o stopy po drahách stovek a možná tisíců prachových tornád, která se v této oblasti vytvořila. Zatím není jasné, proč právě na tomto místě vzniká takové množství prachových vírů. Podle představitelů ESA zřejmě okolní hory ovlivňují proudění vzduchu takový způsobem, že se v místě s „pavoukem“ točí jedno tornádo za druhým.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)