ExoMars 2016: Evropský přistávací modul a družice dnes zamíří k Marsu

14.03.2016 - Martin Reichman

Dnes startuje jeden z největších evropských vesmírných projektů příštích let – na svou pouť k Marsu se vydá modul Schiaparelli a družice TGO


Reklama

Dnes krátce před polednem, v 10:31 středoevropského času, odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Proton-M. Raketa ponese do vesmíru drahocenný náklad - družice TGO (Trace Gas Orbiter) a přistávací modul EDL (Schiaparelli) jsou prvními posly evropsko-ruského programu ExoMars.

Úkolem přistávacího modulu Schiaparelli je ověřit kritické technologie, které mají demonstrovat evropskou schopnost provést řízené přistání na Marsu. Družice TGO zase v rámci své pětileté mise má za úkol studovat atmosférické plyny potenciálně spojené s dnešní biologickou či geologickou aktivitou rudé planety.

Přistání na Marsu

Modul Schiaparelli se oddělí od mateřské sondy tři dny před příletem k Marsu (19. října), do jehož atmosféry pak vstoupí rychlostí 21 tisíc kilometrů v hodině. Po brzdění o horní vrstvy atmosféry a následném sestupu na padáku bude aktivován systém brzdicích motorů využívajících kapalné pohonné látky. Jeho úkolem bude snížit sestupovou rychlost modulu na 5 kilometrů v hodině ve výšce dva metry nad povrchem.

V tomto okamžiku dojde k vypnutí motorů a modul dosedne na povrch, kde bude jeho dopadová energie absorbována deformovatelnou strukturou vestavěnou přímo do něj.

Uplyne přitom méně než osm minut mezi okamžikem, kdy modul Schiaparelli vstoupí do atmosféry, do chvíle, kdy dosedne na povrch Marsu do oblasti známé jako Meridiani Planum. Sada vědeckých přístrojů na modulu Schiaparelli bude v průběhu přistávacího manévru získávat data o atmosféře a následně provede lokální měření v místě dosednutí.

  • Zdroj textu:

    esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA/ATG

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907