Farmářské počty: Proč se nejedí krůtí vejce?

12.05.2022 - Barbora Jelínková

Sehnat v obchodě krůtí maso obvykle nepředstavuje žádný velký problém. Proč ale obchodníci nenabízejí i krůtí vejce?

<p>Krémová až nahnědlá kropenatá krůtí vejce se svou chutí velmi podobají těm slepičím, jsou ale podstatně větší.</p>

Krémová až nahnědlá kropenatá krůtí vejce se svou chutí velmi podobají těm slepičím, jsou ale podstatně větší.


Reklama

Zatímco slepičí vejce patří v obchodech s potravinami mezi základní sortiment, sehnat v běžném supermarketu ta krůtí – na rozdíl od masa zmíněných ptáků – bývá takřka nemožné. Důvody jsou ryze praktické: Farmářům by se to ekonomicky nevyplatilo.

Krůty snášejí v průměru „pouze“ dvě vejce za týden, zatímco nosnice či kachny šlechtěné k daným účelům kladou každý den jedno. Větší opeřenec je navíc náročnější na krmivo i prostor. Započítáme-li všechny uvedené faktory, pak by se podle analýzy amerických zemědělců cena jediného krůtího vejce vyšplhala v přepočtu na víc než šedesát korun. A jelikož jsou chuťově zcela srovnatelná se svými slepičími protějšky, patrně by po nich panovala jen minimální poptávka.

TIP: Bílá, hnědá, zelená: Proč slepice snášejí různě zbarvená vejce?

Krůtí vejce poskytuje téměř dvojnásobek kalorií, bílkovin a tuku než slepičí vejce (hlavně kvůli jejich větší velikosti). Jedno krůtí vejce obsahuje 135 kalorií (slepičí asi 72 kalorií), přibližně 11 gramů bílkovin (6 g) a 9 gramů tuku (5 g). Obsahuje ale i více cholesterolu (933 mg proti 372 mg u slepičího).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907