Sehnat v obchodě krůtí maso obvykle nepředstavuje žádný velký problém. Proč ale obchodníci nenabízejí i krůtí vejce?
Krémová až nahnědlá kropenatá krůtí vejce se svou chutí velmi podobají těm slepičím, jsou ale podstatně větší.
Zatímco slepičí vejce patří v obchodech s potravinami mezi základní sortiment, sehnat v běžném supermarketu ta krůtí – na rozdíl od masa zmíněných ptáků – bývá takřka nemožné. Důvody jsou ryze praktické: Farmářům by se to ekonomicky nevyplatilo.
Krůty snášejí v průměru „pouze“ dvě vejce za týden, zatímco nosnice či kachny šlechtěné k daným účelům kladou každý den jedno. Větší opeřenec je navíc náročnější na krmivo i prostor. Započítáme-li všechny uvedené faktory, pak by se podle analýzy amerických zemědělců cena jediného krůtího vejce vyšplhala v přepočtu na víc než šedesát korun. A jelikož jsou chuťově zcela srovnatelná se svými slepičími protějšky, patrně by po nich panovala jen minimální poptávka.
TIP: Bílá, hnědá, zelená: Proč slepice snášejí různě zbarvená vejce?
Krůtí vejce poskytuje téměř dvojnásobek kalorií, bílkovin a tuku než slepičí vejce (hlavně kvůli jejich větší velikosti). Jedno krůtí vejce obsahuje 135 kalorií (slepičí asi 72 kalorií), přibližně 11 gramů bílkovin (6 g) a 9 gramů tuku (5 g). Obsahuje ale i více cholesterolu (933 mg proti 372 mg u slepičího).
Getty Images
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
