Přírodní barva vajec je velmi různorodá. Pohybuje se od bílé přes béžovou, nažloutlou až po sytě hnědou, a méně často mohou být skořápky dokonce přirozeně nazelenalé či namodralé. Daná skutečnost ovšem nijak nesouvisí s barvou peří slepic, jak praví všeobecně rozšířený mýtus.
Trvá asi 26 hodin, než slepice vyprodukuje vajíčko; k vytvoření skořápky z uhličitanu vápenatého je přitom potřeba celých 20 hodin z uvedeného času. Na konci procesu se u některých nosnic uvolňují pigmenty, jež skořápky obarvují: Červené pocházejí z krve, žluté ze žluči a bílá vejce obě složky postrádají.
Nazelenalé skořápky mají slepice křížené s druhem chilského kura araukana, který snáší tyrkysově zelená, někdy až namodralá vejce. Zmíněný odstín, pro nějž se mu přezdívá „velikonoční slepice“, má na svědomí zelené barvivo biliverdin obsažené ve žluči. Badatelé přitom nedávno zjistili, že za nezvyklou barvu skořápek může genetická mutace, kterou u zvířat vyvolalo napadení virem již ve starověku.
TIP: Ptačí kouzla s vejci: Neobyčejná tajemství obyčejných vajec
Produkci popsaných pigmentů, a tudíž i barvu vajec ovšem principiálně řídí geny, jež zodpovídají i za některé další vnější znaky slepice, například za barvu lalůčku pod uchem. Právě podle ní lze dopředu říct, jaká vejce budou opeřenci snášet: Bílý lalůček znamená bílé skořápky, tmavě červený zase hnědé.
VědaKanabidiol je jednou z pozoruhodných aktivních látek konopí
HistorieNechodilo se rodit do porodnic či jiných podobných zařízení, děti přicházely na svět doma v rodinném prostředí.
VesmírRaketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem
PřírodaČtyři opičky
Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.
