Většina strdimilů, včetně strdimila karmínovoprsého jsou „lupiči nektaru“. Jejich ostré a tenké zobáčky jsou jako stvořené pro to, aby protrhly hluboký a úzký květ u základny, takže se strdimilové poté mohou pohodlně nakrmit. Svůj jídelníček občas obohacují hmyzem, zejména v době, kdy odchovávají mláďata.
Strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) patří do řádu pěvců (Passeriformes) a čeledi strdimilovitých (Nectariniidae). U tohoto druhu lze velmi snadno odlišit samečky od samiček. Zatímco dospělí samečci mají výrazně červenou hruď, hruď samiček je žlutavá. Toto je nejvýraznější, ačkoli ne jediný rozdíl.
TIP: Krasavci z Karibiku: Karneval kolibříků z Trinidadu a Tobaga
Strdimilové žijí v Asii a jsou protějškem australských medosavek nebo amerických kolibříků, ačkoli jsou spřízněni jen vzdáleně (medosavky a strdimilové patří mezi pěvce, ale kolibříci jsou součástí řádu svišťounů – Apodiformes).
Vzhledem k podobnému životnímu stylu ovšem lze především mezi kolibříky a strdimily pozorovat množství shod v charakteristických znacích – příslušníci obou ptačích skupin jsou malí, mají schopnost upadnout přes noc do jakéhosi strnutí, díky němuž šetří energii a samečci jsou výrazně barevnější než samičky. Podobně jako kolibříci dokážou i někteří strdimilové při krmení „stát ve vzduchu“, ačkoli při jídle dávají přednost sezení na větvi.
Shutterstock
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)