Světový unikát v betonové džungli: Brno je rájem konikleců velkokvětých

13.06.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Brněnské sídliště Kamenný vrch je typickou betonovou džunglí. Přesto se každoročně na čas promění v souostroví fialového snu

Fialový sen -<p>Pohled na louku Kamenného vrchu směrem na Brno s rozkvetlými konikleci velkokvětými (Pulsatilla grandis) v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně.</p>
Fialový sen -

Pohled na louku Kamenného vrchu směrem na Brno s rozkvetlými konikleci velkokvětými (Pulsatilla grandis) v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně.


Reklama

Každoročně číhám na začátek „fialového svátku“ se stejnou netrpělivostí. Po zimě procházím seschlými trávníky Stránské skály a upřeně hledím před sebe. Konání je to ovšem pošetilé, protože když slavnost skutečně vypukne, nelze ji přehlédnout. Fialové ostrůvky rozkvétajících konikleců velkokvětých zazáří v rezavých travních porostech jako nejvzácnější modrofialové drahokamy…

Světový unikát v betonové džungli

Brněnské sídliště Kamenný vrch je typickou betonovou džunglí, kterou jsme podědili po „době betonové“ vrcholného totalitního období. Pro milovníky divočiny je to bezútěšný a deprimující pohled. A přesto – na samém okraji sídliště najdete stejnojmennou přírodní rezervaci Kamenný vrch (familiárně přezdívanou „Kameňák“), kde každoročně rozkvétají desetitisíce konikleců velkokvětých (Pulsatilla grandis). Botanici spočítali, že počet exemplářů zde přesahuje fascinujících 50 000 a jedná se tedy o bezkonkurenční světový rekord výskytu této vzácné rostliny na jediné lokalitě. Malý stepní ostrůvek se tak v časném jaru na čas promění v souostroví fialového snu.

TIP: Nejkrásnější klobouky našich lesů aneb Utajená krása českých hub

Kamenný vrch byl v roce 1978 vyhlášen přírodní památkou, později rezervací a poté byl zároveň zařazen i mezi evropsky významné lokality.

Krádež, která nenese ovoce

Koniklec velkokvětý rozkvétá od přelomu března a dubna do května, jeho květy jsou vzpřímené, zvonkovité (nálevkovité), fialově zbarvené (korunních lístků má šest). Stonek je v době květu jen 2–13 cm vysoký. Za plodu, jímž je až pět centimetrů dlouhá nažka, se ovšem výrazně prodlužuje až na 40 cm. Listy se plně vyvíjejí až po odkvětu. Semena se rozšiřují větrem. Tato vytrvalá rostlina s bělavými nebo rezavými chloupky a s tmavě hnědým oddenkem patří mezi pryskyřníkovité (Ranunculaceae) a obsahuje jedovatou látku ranunkulin.

V Česku je koniklec uveden v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii silně ohrožených druhů (C2) a ve stejné kategorii je i chráněn (§2); na Slovensku je zařazen v Červeném seznamu a je zapsán v kategorii jako zranitelný druh. Figuruje i v systému Natura 2000. Výskyt této nádherné květiny je ohrožen především postupným zarůstáním přirozených stanovišť a přesazováním egoistickými vandaly do zahrad, kde se koniklece stejně neujímají a hynou.

Pestrý ptačí bonus

Milovníkům přírody patrně neuniklo, že 1. duben je Mezinárodním dnem ptactva. Slaví se už od roku 1906, protože toho roku byla podepsána mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva, která spadá do začátků historie mezinárodní ochrany přírody. Při objevných výpravách za kvetoucím koniklecem velkokvětým bychom právě kvůli ptákům neměli doma zapomenout dalekohled. Řada druhů je v této době již v plné hnízdní aktivitě.

Na jižní Moravě však můžeme zastihnout některé vzácné ptačí druhy ještě na tahu. Takovým „opozdilcem“ je například velmi vzácný dudek chocholatý (Upupa epops), který se k nám jednotlivě vrací ze svých zimovišť v subsaharské Africe ve druhé polovině dubna, i když loni jsem protahujícího dudka při vycházce za konikleci zastihl na Stránské skále již 11. 4.! Tento nádherný pestře oranžově hnědě a černobíle zbarvený pták s nápadnou vztyčitelnou temenní chocholkou je jen o něco větší než kos. Létá poněkud neohrabaným třepotavým motýlím letem.

Ještě vzácnějším opeřencem než dudek je mandelík hajní (Coracias garrulus) – pták velikosti kavky s nádherně azurově modrým a červenohnědým hřbetem, který se ze zimovišť rovněž navrací v dubnu. Bohužel těchto létajících skvostů v naší krajině zoufale ubylo v přímé úměře k mizení vhodných hnízdních stanovišť – starých doupných stromů. Na jižní Moravě díkybohu stále ještě mandelíci hajní hnízdí!


Kam za konikleci velkokvětými?

Koniklec velkokvětý roste zejména na suchých stepních trávnících a na hlubokých, živinami velmi bohatých půdách s obvykle vápnitým podkladem. Může se ovšem vyskytovat i na kyselých podkladech a zcela výjimečně i na hadci.

Kromě České republiky, kde je v současné době evidováno asi 200 lokalit s mnoha desítkami tisíc konikleců, se tato atraktivní květina vyskytuje pouze na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, okrajově v Srbsku a v Německu (zde se však s nejvyšší pravděpodobností jedná o nepůvodní druh).

Významné lokality:

  • Přírodní rezervace Kamenný vrch (Brno)
  • Přírodní památka Stránská skála (Brno)
  • Medlánecké kopce (Brno)
  • Přírodní památka Hády (Brno)
  • CHKO Pálava
  • Malhostovická pecka (Tišnovsko)
  • Kobylinec (Třebíčsko)
  • Hamerské vrásy (Národní park Podyjí)
  • Hustopečská pahorkatina
  • Hanácká pahorkatina


České středohoří a okolí Prahy je domovem koniklece lučního českého (Pusatilla pragensia subsp. Bohemica)
Třeboňsko, Krkonoše a Jeseníky se pyšní koniklecem jarním (Pulsatilla vernalis)

  • Zdroj textu:

    Příroda 5/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dvojice nejvyšších kamčatských sopek: zleva vzdálenější Ključevskaja (4 750 metrů) a bližší vulkán Kamen (4 575 metrů), který je už neaktivní.

Zajímavosti
Vesmír

Lidé v Japonsku věřili, že nindžové jsou něco jako smrtící plyn: lehčí než vzduch, schopní protáhnout se klíčovou dírkou a neviditelní…

Historie

Dobře vyvinuté zadní končetiny sloužily klokanomyším ke skákání.

Příroda
Zajímavosti

Model pravěkého tučňáka v životní velikosti

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907