Světový unikát v betonové džungli: Brno je rájem konikleců velkokvětých

Brněnské sídliště Kamenný vrch je typickou betonovou džunglí. Přesto se každoročně na čas promění v souostroví fialového snu




Každoročně číhám na začátek „fialového svátku“ se stejnou netrpělivostí. Po zimě procházím seschlými trávníky Stránské skály a upřeně hledím před sebe. Konání je to ovšem pošetilé, protože když slavnost skutečně vypukne, nelze ji přehlédnout. Fialové ostrůvky rozkvétajících konikleců velkokvětých zazáří v rezavých travních porostech jako nejvzácnější modrofialové drahokamy…

Světový unikát v betonové džungli

Brněnské sídliště Kamenný vrch je typickou betonovou džunglí, kterou jsme podědili po „době betonové“ vrcholného totalitního období. Pro milovníky divočiny je to bezútěšný a deprimující pohled. A přesto – na samém okraji sídliště najdete stejnojmennou přírodní rezervaci Kamenný vrch (familiárně přezdívanou „Kameňák“), kde každoročně rozkvétají desetitisíce konikleců velkokvětých (Pulsatilla grandis). Botanici spočítali, že počet exemplářů zde přesahuje fascinujících 50 000 a jedná se tedy o bezkonkurenční světový rekord výskytu této vzácné rostliny na jediné lokalitě. Malý stepní ostrůvek se tak v časném jaru na čas promění v souostroví fialového snu.

Krádež, která nenese ovoce

Koniklec velkokvětý rozkvétá od přelomu března a dubna do května, jeho květy jsou vzpřímené, zvonkovité (nálevkovité), fialově zbarvené (korunních lístků má šest). Stonek je v době květu jen 2–13 cm vysoký. Za plodu, jímž je až pět centimetrů dlouhá nažka, se ovšem výrazně prodlužuje až na 40 cm. Listy se plně vyvíjejí až po odkvětu. Semena se rozšiřují větrem. Tato vytrvalá rostlina s bělavými nebo rezavými chloupky a s tmavě hnědým oddenkem patří mezi pryskyřníkovité (Ranunculaceae) a obsahuje jedovatou látku ranunkulin.

V Česku je koniklec uveden v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii silně ohrožených druhů (C2) a ve stejné kategorii je i chráněn (§2); na Slovensku je zařazen v Červeném seznamu a je zapsán v kategorii jako zranitelný druh. Figuruje i v systému Natura 2000. Výskyt této nádherné květiny je ohrožen především postupným zarůstáním přirozených stanovišť a přesazováním egoistickými vandaly do zahrad, kde se koniklece stejně neujímají a hynou.

Kam za konikleci velkokvětými?

Koniklec velkokvětý roste zejména na suchých stepních trávnících a na hlubokých, živinami velmi bohatých půdách s obvykle vápnitým podkladem. Může se ovšem vyskytovat i na kyselých podkladech a zcela výjimečně i na hadci.

Kromě České republiky, kde je v současné době evidováno asi 200 lokalit s mnoha desítkami tisíc konikleců, se tato atraktivní květina vyskytuje pouze na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, okrajově v Srbsku a v Německu (zde se však s nejvyšší pravděpodobností jedná o nepůvodní druh).

Významné lokality:

  • Přírodní rezervace Kamenný vrch (Brno)
  • Přírodní památka Stránská skála (Brno)
  • Medlánecké kopce (Brno)
  • Přírodní památka Hády (Brno)
  • CHKO Pálava
  • Malhostovická pecka (Tišnovsko)
  • Kobylinec (Třebíčsko)
  • Hamerské vrásy (Národní park Podyjí)
  • Hustopečská pahorkatina
  • Hanácká pahorkatina

České středohoří a okolí Prahy je domovem koniklece lučního českého (Pusatilla pragensia subsp. Bohemica) Třeboňsko, Krkonoše a Jeseníky se pyšní koniklecem jarním (Pulsatilla vernalis).


Další články v sekci