Gavrilo Princip: Neslavný konec slavného atentátníka

18.11.2015 - Adam Ervin

I když to byl podle mnohých Gavrilo Princip, kdo svým výstřelem na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este spustil čtyřleté válečné běsnění, které stálo život více jak sedmnácti milionů lidí, sám oprátce unikl. Konce války se však nedočká. Jaké byly jeho osudy po atentátu?


Reklama

Živoření v řetězech

Soud vyhlásí rozsudek 28. října 1914. Trojce mladých atentátníků Gavrilo Princip, Nedeljko Čabrinović a Trifko Grabež dostanou maximální možný trest: dvacet let těžkého žaláře. Tím je nechvalně proslulá Malá pevnost Terezín.

Sám Princip prožívá roky svého věznění v cele číslo čtyřicet šest, která sestává ze dvou malých místností bez oken. Dvakrát denně může jít na krátkou vycházku pod dohledem dozorců. Ani při ní mu však nesundají těžké okovy. Tráví v nich dny i noci. Nohy z nich má rozedřené do krve. To ho však netrápí tolik jako nedostatek knih. On, který byl celý život zvyklý číst! A trápí jej také informace z venku. Zvlášť osud jeho milovaného Srbska, které bylo dočasně vymazáno z map.

Ulevit mu může až příkaz z Vídně. Podle něj už nemají vězni trávit veškerý čas v okovech. Když však chtějí odstranit řetězy i Principovi, velitel věznice mu nejdříve položí otázku: „Litujete svého činu?“ Gavrilo jen zavrtí hlavou a vrátí se v okovech zpět do cely. Křehký a slabý mladík, který nad to už léta trpí tuberkulózou, je na tom zdravotně čím dál tím hůř. 

Smrtelný kostižer

Dva roky po uvěznění devastuje jeho tělo silná tuberkulóza kostí. Je převezen do nemocnice, kde se podrobí několika operacím. Lékaři jej odmítnou operovat s okovy na nohou. Teprve tehdy si je nechá sundat. I když je pod neustálým bedlivým dohledem strážného, pokouší se o sebevraždu. Lékaři mu však jeho nezáviděníhodný život zachrání. Čeká ho tak postupné bolestivé umírání. Na sklonku života je už částečně ochrnutý a kvůli postupující nemoci mu musí amputovat ruku. Smrt je tak pro něj vykoupením. Zemře 28. dubna 1918. Je mu dvacet čtyři let a váží pouhých čtyřicet kilogramů! Ani on, ani dva další uvěznění atentátníci, se tak konce války nedočkají.

 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907