Reklama


Generálka na dobytí Měsíce: Program Gemini a počátky Apolla (1.)

19.12.2015 - Vít Straka

Pilotovaným letům na Měsíc předcházel velmi dobrodružný program rychle po sobě následujících misí na zemskou oběžnou dráhu, které byly doslova nabité novými zkušenostmi. Program Gemini...


Reklama

IV roce 1961 zuřila v rámci tzv. studené války ještě další bitva – na vesmírné frontě. Závody ve zbrojení na chvilku vystřídala honička za technologiemi k dobytí kosmického prostoru. A Spojené státy těžce zaostávaly: První umělá družice Země vypuštěná z americké půdy, Explorer, přišla na scénu až několik měsíců po Sputniku, byť na rozdíl od něj dokázala plnit vědecké úkoly. Stejně tak dostali Sověti do vesmíru prvního živého tvora a posléze prvního člověka. První Američan v kosmu, Alan Shepard, odstartoval až téměř měsíc po Juriji Gagarinovi, a navíc ani neobletěl Zemi – pouze provedl tzv. balistický skok s pobytem ve vesmíru v řádu několika minut. 

Spojené státy tedy potřebovaly poměrně radikální krok, jelikož vítězství v kosmických závodech se rychle vzdalovalo. A tak prezident J. F. Kennedy (který nastupoval do úřadu s tím, že zruší NASA coby zbytečnou instituci) ve svém projevu 25. května 1961 nasadil vysokou laťku – vyhlásil za národní prioritu přistání Američanů na Měsíci do konce desetiletí. Kennedy se dosažení tohoto cíle již nedožil, neboť v roce 1963 zahynul v Dallasu při atentátu. Den po přistání Apolla 11 na Měsíci se však prý na prezidentově hrobě objevil papírek se vzkazem: „Pane prezidente, mise splněna.“

V době Kennedyho projevu se teprve rozbíhal projekt Mercury, v jehož rámci se uskutečnily dva balistické skoky „na pár minut za hranice atmosféry“ a čtyři plnohodnotné mise na zemskou orbitu, vždy s jedním astronautem na palubě. Tento program však sloužil pouze k prvotnímu „rozkoukání“ Američanů v kosmu – NASA tedy potřebovala rozjet něco nového.

Blíženci pro dva

A tak se zrodila loď Gemini, která slibovala mnoho nových poznatků z kosmického prostoru – včetně zjištění, co udělá s lidmi a materiálem prodloužený pobyt ve vesmíru, který bude nutný pro přistání na Měsíci. NASA chtěla současně vyzkoušet setkání a spojení dvou kosmických plavidel, což představovalo další bod scénáře letu na Měsíc, a dále výstup člověka ve skafandru mimo loď a práci v otevřeném prostoru či vybroušení techniky přistání ve vesmíru. V rámci projektu měli také získat praxi astronauti, s nimiž se počítalo pro lunární mise. 

Autorem designu lodí Gemini se stal kanadský letecký inženýr Jim Chamberlin a plavidlo dostalo jméno podle třetího souhvězdí zvěrokruhu – Blíženců. Jako hlavního kontraktora si NASA vybrala firmu McDonnell Aircraft z Missouri a po dvou úvodních bezpilotních misích mohlo dobrodružství těchto vesmírných letounů konstruovaných pro dvoučlennou posádku začít. 

Poprvé v prostoru

Ještě než se ale mohl nový program rozběhnout, musela NASA spolknout další hořkou pilulku – opětovné vesmírné prvenství Sovětského svazu. Jen pět dní před startem první pilotované lodi Gemini se totiž na oběžnou dráhu vydala sovětská loď Voschod 2 a jeden z členů její posádky, Alexej Leonov, se stal 18. března 1965 historicky prvním člověkem, který opustil kosmické plavidlo ve skafandru a pracoval ve volném prostoru.

Jako v předchozích případech však Američané svého soupeře brzy dohnali, a to již díky druhé posádce projektu Gemini 4 (první dva exempláře startovaly bez astronautů). Edward White si totiž 3. června 1965 na palubě americké vesmírné lodě oblékl skafandr a svým výstupem do prostoru vrátil Spojené státy do sedla v kosmických závodech, přičemž svoji dvacetiminutovou „procházku“ zakončil větou: „Tohle je nejsmutnější okamžik mého života“. 

Na rozdíl od Leonova však proběhl Whiteův výstup relativně bez problémů. Leonovovi se totiž mimo loď nafoukl skafandr a měl veliké potíže s návratem. Podle vlastních slov ani neměl odvahu říct o svých problémech něco do mikrofonu, protože jeho kolega uvnitř lodi Pavel Běljajev měl údajně pro podobnou situaci rozkaz odhodit přechodovou komoru i s Leonovem a vrátit se zpět sám. 

Nebezpečná rotace

Mise Gemini 7 dostala do vesmíru „zelenáče“ Franka Bormana a Jima Lovella, kteří pokořili dosavadní rekordy a na oběžné dráze strávili rovné dva týdny (4.–18. prosince 1965). Loď byla přitom relativně malá, ve tvaru kuželu o průměru základny 3,05 m, a dvěma mužům poskytovala obytný prostor 2,55 m³ (představte si, že trávíte dva týdny s jedním člověkem v prostoru o velikosti kabiny osobního auta!). Chvíli před návratem na Zemi dostali Borman a Lovell symbolickou společnost – na vzdálenost několika málo metrů mohli oknem zamávat posádce Gemini 6 Walteru Schirrovi a Thomasi Staffordovi

Mnohem kratší, zato o dost zajímavější misi zažili astronauti v březnu následujícího roku na palubě Gemini 8. Letu velel tehdy neznámý zelenáč Neil Armstrong a do křesla pilota usedl David Scott. Zpočátku to vypadalo na bezproblémový let – již po čtyřech obletech planety dostihli astronauti bezpilotní plavidlo Agena a provedli první spojení dvou umělých těles ve vesmíru. Jenže pak nastaly problémy: za pouhých třicet minut začalo celé soulodí prudce rotovat a hrozila naprostá ztráta kontroly (následné vyšetřování odhalilo, že za to mohl zaseknutý ventil, a tudíž špatná funkce jedné trysky Gemini). Neil Armstrong, proslulý v NASA svou chladnokrevností, však situaci bravurně zvládl: astronauti se od Ageny včas odpojili a zabránili tak ztrátě kontroly nad vlastní lodí, načež nouzově přistáli do vln Pacifiku. 

Úspěšná mise

Za zmínku stojí i mise Gemini 11, jejíž posádka Charles Conrad a Richard Gordon (posléze spolu podnikli cestu na Měsíc v Apollu 12) drží dodnes výškový rekord pro pilotované mise na zemskou orbitu – 1 367 km nad hladinou oceánu! Jak se ukázalo po přistání, astronauti „schytali“ dokonce menší dávku kosmické radiace než posádka Gemini 10, která létala na nižší dráze. 

Oblíbeným argumentem odpůrců misí k Měsíci byl průlet kosmických lodí Apollo Van Allenovými radiačními pásy táhnoucími se okolo Země, do nichž zabrousila již Gemini 11; letové trajektorie lodí Apollo byly navíc naplánovány tak, aby vedly mimo oblasti s největší koncentrací částic a aby plavidla trávila v pásech co nejkratší dobu. Například posádka Apolla 8, první mise k Měsíci, byla vystavena sice vyšším hladinám radiace, ale výrazně pod limitem zdravotního ohrožení. 

Program Gemini skončil v listopadu 1966 dvanáctou misí, při níž budoucí druhý muž na Měsíci Edwin „Buzz“ Aldrin vytvořil nový rekord v délce kosmického výstupu: plných 126 minut! Dnes jsou všechny návratové moduly Gemini (kromě bezpilotní jedničky, která byla zničena) vystaveny v různých amerických muzeích a institucích. 

Nezpomeňte si přečíst také pokračování článku o tom, co předcházelo lunárnímu programu.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907