Geneticky modifikovaná kukuřice je výhodná ekonomicky i pro životní prostředí

14.06.2019 - Stanislav Mihulka

Pěstování geneticky upravené kukuřice ve Španělsku a Portugalsku prospělo farmářům i životnímu prostředí


Reklama

Evropa je známá svým velmi negativním postojem ke geneticky upraveným plodinám. Přesto ve Španělsku a Portugalsku již 21 let ověřují dopady pěstování GM kukuřice, která je odolná vůči některým hmyzím škůdcům. Vědci se zaměřili na dopad takové kukuřice na ekonomiku a rovněž na životní prostředí.

Jde o geneticky upravenou kukuřici, která je odolná vůči zavíječi kukuřičnému a travařce Sesamia nonagrioides, dvěma nevzhledným malým můrám, jejichž housenky dovedou zničit ohromné množství úrody kukuřice. V roce 2018 pěstovali tuto kukuřici na zhruba 25 procentech všech kukuřičných polí ve Španělsku a na asi 6 procentech kukuřičných polí v Portugalsku.

Odborníci sesbírali data za celou dobu pěstování GM kukuřice ve Španělsku a v Portugalsku. Dospěli k závěru, že pěstování GM kukuřice podstatně snížilo používání postřiků insekticidy, asi o 37 procent. Zdravější rostliny spotřebovaly méně vody a také méně paliva pro stroje na obslužné zemědělské práce. To vše šetří životní prostředí.

TIP: Celosvětový zákaz geneticky upravených plodin by zhoršil globální oteplování

Na GM kukuřici vydělali i farmáři, jejichž průměrná sklizeň kukuřice díky GM plodinám vzrostla o 11,5 procent ve Španělsku a 12,5 procent Portugalsku. Vzrostla i celková produkce kukuřice v této části světa, což znamená přínos jak ekonomický, tak i pro životní prostředí, protože to vede ke snížení tlaku na získávání nové půdy pro kukuřičná pole.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907