Genocida po čínsku (2): Krvavá historie Říše středu

29.08.2020 - Radomír Dohnal

Muslimové v Číně? Dnes jich tu kromě Ujgurů mnoho nenajdeme. Dílem proto, že se s nimi třeba v provincii Jün-nan dost svérázně vypořádali vůdci dynastie Čching.

<p>Evropské mocnosti se snažily rozporcovat si Čínu – na této karikatuře mandarinský úředník jen bezmocně přihlíží, jak se Velká Británie, Německo, Francie a Rusko činí.</p>

Evropské mocnosti se snažily rozporcovat si Čínu – na této karikatuře mandarinský úředník jen bezmocně přihlíží, jak se Velká Británie, Německo, Francie a Rusko činí.


Reklama

Ještě v roce 1775 bychom region Jün-nan nemohli nazvat ani provincií, ani plnohodnotnou Čínou. Zdejší kraj totiž obývali lidé z etnika Hui a převážně muslimského vyznání. Svým původem měli blízko k Barmě, ale ani tam je zrovna rádi neměli. A protože v hornatém Jün-nanu převažovali, fungovali tu se značnou mírou autonomie.

Předchozí část: Genocida po čínsku (1): Krvavá historie Říše středu

Předzvěst války

Tehdejší císařská dynastie nejprve zkusila toto příliš nezávislé území obsadit nevojenskou cestou. Začala sponzorovat migraci čínských osadníků zvaných Han. Za ani ne padesát let se jejich počet zvýšil ze 4 na 10 milionů a domácí Hui se stali menšinou. Nepřipomíná vám to něco? Osadníci Han, financovaní svým císařem, brzy obsadili všechny klíčové zdroje: těžbu surovin, vlastnictví půdy, obchod, úřady a státní správu. 

Kulturní konflikt na sebe nenechal dlouho čekat. V zemi patřící původně Hui se lidé Han chovali jako doma, tedy dost ne-muslimsky. A přitom měli podporu čínských armád. Oficiální záminkou pro válku se v roce 1856 stalo potlačení vzpoury huiských horníků v Šu-sing-a, které se ale zvrhlo v třídenní masakr.

Vůdce muslimů Tu Wen Sin, který si nechal říkat Sultán Sulejman, zformoval obranné milice, decentně sponzorované zbrojní technikou britského impéria. Nestačilo to. Dál už jen ve zkratce: Hui totiž od začátku tahali za kratší stranu provazu. Jeden milion „povstalců“ ztratili v boji, dva miliony byly vysídleny a statisíce jich čekalo popraviště. Za 17 let tak dynastie Čching kompletně obměnila obyvatelstvo celého regionu. Současně také naštvala Velkou Británii, Barmu a dost oslabila svou moc, což se jí později nevyplatí.

Táborité Nebeské říše

Ano, ve druhé polovině 19. století je Čína v rozkladu a každý si kouká urvat pro sebe co největší kus. Rusové si z takto prostřeného stolu nabídnou Vladivostok a kus Mandžuska. Po francouzsko-britské invazi a druhé opiové válce už není úplně zřejmé, zda má ještě pořád dynastie Čching nějakou moc. A to se moc líbí muži jménem Chung Siou-čchüan. Ne že by na tohle jméno slyšel. Sám se totiž považuje za mladšího bratra Ježíše Krista, a jeho náboženské vize obdivují desítky milionů lidí. Nabízí jim originální pohled na utrpení pozemské i příslib ráje – vše v působivé kombinaci konfucianismu a svérázného křesťanství. Noví věřící, tchaj-pchingové, založí Nebeskou říši velkého míru, která kromě města Nanking překryje asi třetinu Číny.

Až husitsky naladěný křesťanský tábor revolučního lidu se pochopitelně nelíbí vládnoucí dynastii ani „zahraničním partnerům“: Francii a Velké Británii. S náboženskými fanatiky se totiž nedá manipulovat tak dobře jako s císařským dvorem. Výsledkem je další neodkladná válka, vedená bohatými proti chudým. Na potírání tchaj-pingů má zvláštní zásluhy tzv. Vždy vítězná armáda, v podstatě žoldácký spolek sponzorovaný zámořskými vládami. Ti ale nedělají rozdíly mezi „věřícími“ a obyvateli Nebeské říše věčného míru. Brutální konflikt potrvá do roku 1864 a vyžádá si 20 až 30 milionů mrtvých civilistů. Ve výsledku je počtem mrtvých řazeno potlačení tohoto povstání hned za druhou a první světovou válku.

Velké čištění pro lepší svět

Prakticky ve stejný čas, respektive mezi lety 1862 až 1877, vypukla další občanská válka, tzv. Dunganská vzpoura. Jen se udála o trochu blíž centru říše. Údajně to začalo banální hádkou na tržišti, kde se čínský kupec nepohodl s muslimským trhovcem o ceně bambusu. Hádka přerostla ve rvačku, ta v bitku, která ovládla celé tržiště a než byste se nadáli, Žlutou řekou plavaly tisíce ubitých těl. Reakce? Provincie Šen-si, Kan-su a Ning-sia, pro přehlednost na západní straně řeky, se rázem rozhodly vyhlásit nezávislost a vytvořit autonomní muslimský stát. A do toho všeho se ještě zapojili turkičtí muslimové pod vedením Jaquba Bega, kteří vzali ztečí Peking. Že je to dost nepřehledné? To ještě nevíte, že všechna tato povstání a rebelie nenápadně podporovali vládci carského Ruska, Velké Británie a Osmanské říše!

TIP: Fakta o čínském zázraku: Kdy a jak vznikala Velká čínská zeď?

Právo sebeurčení muslimských obyvatel bychom jistě neupírali, ale vzhledem k tomu, že se rozhodli nejprve své „svobodné“ území zbavit čínského živlu, nebylo to zrovna hezké. Do startu tak vyprodukovali 3 miliony mrtvých, ke kterým se brzy připojili další. Armády dynastie Čching totiž zvolna postupovaly rebelům vstříc, a také „čistily“. Ujgurský Sin-ťiang dobudou až po dvouletém obléhání, ale to už na výsledku nic nezmění. Například v Kan-su ubylo přibližně 75 % obyvatel a zhruba 12 milionů lidí bylo donuceno k masové migraci. Přesuny vyvolaly hladomor, a tak vražedná léta pokračovala dál. Většina čínských obyvatel muslimského vyznání se pak raději „dobrovolně“ přesunula za hranice Číny, směrem do Ruska. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Pláž v městečku Key West se nachází v těsné blízkosti vojenské základny.

Cestování

Král Hollywoodu prožil lásku, kterou ukončila až smrt.

Historie

Na objevu ORC se podílela soustava radioteleskopů ASKAP v Západní Austrálii.

Vesmír

Dlouhodobý pokus se samečky zebřiček pestrých (Taeniopygia guttata) ukázal, že ptáci se zpěvu nejen učí, ale do značné míry jej mají zakódovaný v genech.

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907