Hadí muž zachraňuje životy: Krev plná protilátek jako klíč k protijedu budoucnosti
Z krve muže, který se dobrovolně nechal 200× uštknout jedovatými hady, vznikl nadějný univerzální protijed budoucnosti.
Vědci vytvořili výjimečně účinný protijed proti hadímu uštknutí – jeho základem je krev muže, který se nechal úmyslně opakovaně kousnout smrtelně jedovatými hady. Nová léčba dokáže ochránit před jedem 19 druhů hadů, včetně obávané kobry královské (Ophiophagus hannah). Přestože výsledek vyvolává velké naděje, otevírá také otázky etiky a bezpečnosti.
Muž s jedem v žilách
Tim Friede, americký chovatel hadů, se v posledních 20 letech nechal zhruba 200× kousnout jedovatými hady. Kromě toho si sám aplikoval přes 600 dávek nejrůznějších hadích jedů. Jeho cílem bylo vybudovat si imunitu. Tento odvážný (či podle některých šílený) pokus nyní pomohl vědcům získat z jeho krve unikátní protilátky, které tvoří základ nové experimentální léčby.
Nová terapie je kombinací tří složek: experimentálního léku, který blokuje enzymy v hadím jedu, jež poškozují svaly a nervy a dvou monoklonálních protilátek – laboratorní kopie lidských protilátek, izolovaných z Friedeho krve. Jedna z těchto protilátek cílí na long-chain neurotoxiny (LNX), zatímco druhá na short-chain neurotoxiny (SNX).
Tyto dva typy neurotoxinů v jedech hadů z čeledi korálovcovitých (Elapidae) napadají nervovou soustavu a mohou vést k ochrnutí a zástavě dechu. Testy na myších ukázaly, že tato trojkombinace dokáže zachránit život i po vystavení jinak smrtelné dávce jedu od některého z 19 druhů hadů z čeledi korálovcovitých. Patří mezi ně například mamby, kobry či taipani.
Konec zastaralým protijedům?
Vyrobit hadí protijed je složité. I v době chemické syntézy se k výrobě protijedů stále využívají živí hadi. Odborníci je nechávají prokousnout fóliové víčko nádoby, do které jed sbírají. Jed potom naočkují větším zvířatům, např. koním nebo ovcím. Zvířata dávka hadího jedu neusmrtí, v jejich krvi se ale vytvoří protilátky a z odebraného krevní séra těchto zvířat se pak vyrábí protijed pro lidi.
Zmíněný postup má svá omezení – protijed obvykle funguje jen proti několika málo druhům hadů a relativně časté jsou i nežádoucí reakce.
Mezi hrdinstvím a hazardem
Vědci, kteří se na vývoji nového protijedu podíleli, zdůrazňují, že žádným způsobem nenabádali Friedeho k sebezraňujícím experimentům. Jeho účast byla dobrovolná, formálně schválená a před odběrem krve se mu dostalo všech relevantních varování. „Nikdo další už nemusí dělat to, co Friede. Máme všechny potřebné molekuly,“ zdůrazňuje imunolog Jacob Glanville z biotechnologické firmy Centivax.
Dalším krokem výzkumu budou terénní testy v Austrálii. Jako první vyzkoušejí účinnost nového širokospektrálního protijedu uštknutí psi. Pokud by snad novinka neúčinkovala dostatečně rychle, budou mít vědci k dispozici stávající protijedy. Cílem experimentů je ověřit, zda léčba funguje i mimo laboratoř.
Vědci také hledají způsoby, jak nový protijed vyrábět levně a v přenosné formě, aby byl dostupný i v rozvojových oblastech, kde hadí uštknutí způsobují tisíce úmrtí ročně.
Nová léčba ukazuje, že spojení moderní medicíny a lidské odvahy (či možná pošetilosti) může občas přinášet nečekané výsledky. Upozorňuje ale také na potřebu jasných etických hranic a odpovědnosti. Ačkoliv výjimečný počin Tima Friedeho zřejmě zachrání mnoho životů, není to cesta, kterou by bylo možné doporučit komukoli dalšímu.
