Reklama


Haló, haló: Jak vypadalo zavádění telefonů v českých zemích?

07.07.2018 - Jaroslav Ostrčilík

Málokterý vynález proměnil naše životy tak radikálně, jako telefon. A v podobě chytrých telefonů ho vlastně dále mění. V počátcích zavádění telefonní technologie bývaly české země na čele. První přístroje se u nás začaly objevovat pouhých pět let po patentování vynálezu v USA

<p>Pro lidi v 19. století byl telefon ohromující aparát, přes který se dá mluvit s člověkem na druhém konci města</p>

Pro lidi v 19. století byl telefon ohromující aparát, přes který se dá mluvit s člověkem na druhém konci města


Reklama

V létě roku 1882 se celá Praha bavila o posledním výkřiku techniky, který dorazil do hlavního města Českého království. Mnohé procházky najednou namísto po nábřeží vedly přes Malé náměstí poblíž Staroměstského, kde byla v Richtrově domě 11. srpna otevřena první veřejná telefonní ústředna u nás. O čtvrt roku dříve byly na stejném místě a na Ovocném trhu zprovozněny první dva veřejné telefony, které také byly neustále v obležení zvědavých měšťanů. Vždyť ze všech přelomových technologických inovací konce 19. století musela tato být pro současníky nejvíce ohromující: aparát, přes který lze mluvit s člověkem na druhém konci Starého města.

Novinka získává oblibu

Oba bezplatné telefony stejně jako ústředna sloužily hlavně k propagaci nové technologie. Ostatně při svém zpuštění spojovaly telefonistky v domě na Malém náměstí pouhých jedenáct účastníků. Vůbec první a zatím jen soukromé telefonní spojení v Českých zemích bylo zřízeno jen o rok dříve mezi budovou správy dolů Richarda Hartmana v Ledvicích a nádražím v Duchcově. Koncem léta 1881 si pak nechal zřídit kilometr dlouhé telefonní vedení i pražský statkář Friedrich či Bedřich Frey, aby mohl být z bytu na dálku přítomen v kanceláři svého vysočanského cukrovaru.  

První ústřednu provozoval první telefonní operátor u nás, Pražské podnikatelství pro telefony, které v Richtrově domě také sídlilo. Jedním ze společníků firmy byl mimochodem Jan Palacký, syn historika Františka. Ústředna však ještě téhož roku ukončila svoji činnost poté, co v Jindřišské ulici otevřela pošta svou vlastní. Počet přípojek rychle rostl a už po pár měsících, na konci roku 1882, jich bylo v Praze tolik, že vydaly na první telefonní seznam s 98 kontakty. První „žluté stránky“ ale na dračku nejspíš nešly, vždyť čísla tehdy byla jen dvoumístná a účastníci i telefonistky na ústředně mnoho z nich beztak znaly nazpaměť. 

Membrána jako ucho

Za vynálezce telefonu je všeobecně považován Alexander Graham Bell, který si jej nechal jako první patentovat. Prapočátky telefonie v našich zeměpisných šířkách jsou však spojeny se jménem Philipp Reis. Učitel a vynálezce z Hessenska nejenže vymyslel první in-line kolečkové brusle, ale také sestavil první funkční telefonní aparát. Pro názornost výuky rád využíval modely věcí, a když jednou stavěl maketu ušního boltce, došlo mu, že funkci bubínku musí být možné napodobit vibrující membránou. Stejný princip pak uplatnil k sestrojení prvního mikrofonu, zvaného kontaktní.

Elektrický přenos zvuku se stal Reisovým životním posláním, a byl to mimochodem on, kdo vymyslel slovo telefon. Svůj vynález v roce 1863 představil císaři Františku Josefovi a králi Maxmiliánovi Bavorskému, kteří nad „fyzikálním hračkou“ uznale pokyvovali hlavou, její obrovský význam pro budoucnost jim ovšem nedošel.

Po Reisově smrti, inspirován zprávami ze zámoří o Bellových pokrocích, sestrojil rodák z Českých Budějovic Franz Nissl první telefonní aparát u nás – rozuměj na Vídeňské technické univerzitě. Spolu s kolegou založili v roce 1884 společnost Telephon- und Telegraphenfabrik Czeija, Nissl & Co., která měla hrát zásadní roli v budování telefonní sítě ve střední Evropě. 

Telefonistky a telefonisté

Praha patřila mezi první metropole na starém kontinentu, kde se nová technologie uchytila. Nejstarší telefonní ústředna v Rakousku-Uhersku byla zprovozněna v hlavním městě říše jen o rok dříve než v Praze. Po prvních měsících provozu spojovala zhruba sto padesát účastníků, které obsluhovaly ženy, protože jejich vyššímu hlasu bylo v pratelefonech lépe rozumět, navíc se oproti mužům „vyznačují větší trpělivostí a zdvořilostí vůči účastníkům,“ jak se píše v dobovém článku. V nočních hodinách ovšem přebírali pomyslné štafetové kolíky pánové, protože by jistě „docházelo k nemravnostem, pokud by telefonistka zůstala sama s technickým asistentem, jehož charakterové vlastnosti nelze zaručit.“

Hovorné, dálkovné, staničné

Ve svém „pravěku“ měl telekomunikační trh atmosféru i dynamiku dnešní startupové scény, provozovatelé sítí vznikali a zanikali. V roce 1892 proto vídeňská vláda stále důležitější telefonní služby raději zestátnila a převedla pod nově vzniklý C. k. Poštovní a telegrafní úřad respektive Státní správu telegrafní. V té době měla pražská ústředna již přes tisíc stanic a o čtyři roky později byla matka měst připojena na evropskou telefonní síť rozšířením meziměstské ústředny. První dálkový meziměstský hovor u nás se přitom uskutečnil až v roce 1888 mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, a teprve o rok později byla Praha spojena s hlavním městem Vídní

V roce 1908 byla telefonní ústředna v Jindřišské ulici výrazně modernizována a rozšířena na šest tisíc přípojek, a na konci první světové války už v Praze telefonovalo 8 214 čísel. Šlo samozřejmě o nákladnou legraci, jejíž vyúčtování si co do složitosti v ničem nezadalo s tarify dnešních mobilních operátorů.

Vedle samotného hovorného se platilo také dálkovné za vzdálenost přenosu, přepojení na ústředně a pochopitelně staničné, tedy pronájem přístroje. Podle webu Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína nebo dva metráky uhlí. Běžný prostředek komunikace udělaly z technologického výstřelku pro movité až telefonní budky, které se v Praze začaly stavět v roce 1911.

Telefon pro všechny

Počet telefonních automatů na ulici rychle rostl. Za komunismu vyvažovaly okolnost, že kvůli nedostatečné kapacitě telefonních ústředen museli lidé čekat na přidělení soukromého telefonu i mnoho let.

TIP: Proč do sluchátka říkáme „haló“? Může za to Thomas Edison

Svého významu začala síť budek pozbývat až na přelomu tisíciletí s nástupem mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety u nás fungovalo na 25 tisíc telefonních automatů, do dnešního dne jich zůstává v provozu 7634. Podobný osud stihl i pevnou linku: počet takzvaných PSTN připojení v roce 2001 málem dorostl čtyř milionů, do roku 2015 však nezůstala aktivní ani třetina „pevných“ čísel. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907