Heinkel He 178: První vzlet proudového letounu

27.06.2016 - Ivo Pejčoch

Historicky první let proudového letounu se uskutečnil již v roce 1939 v Německu. Jednalo se o projekt firmy Heinkel


Reklama

Německý výzkum v oblasti reaktivních letounů se v meziválečném období vydal několika směry, vedle proudových a raketových motorů probíhaly teoretické i praktické práce také na náporových nebo pulzačních pohonných jednotkách. I když v této oblasti nedosáhla proslulosti svých konkurentů, nesmazatelným způsobem se do historie proudových strojů zapsala firma Heinkel.

Testování plynových turbín

Zakladatel firmy Ernst Heinkel z vlastních prostředků dlouhá léta financoval výzkum proudových motorů a plynových turbín. Po úspěšném testování motoru HeS 3, podvěšeném pod střemhlavým bombardérem He 118, přistoupil k návrhu stroje, poháněného výhradně proudovou jednotkou. Jeho konstruktéři navrhli jednoduchý hornoplošník s elipsovitým křídlem.

TIP: Stíhací letoun Gloster Javelin: Britský nástupce legendárního Meteoru

Podvozek byl záďový, zatahovacího provedení. Kabina se uzavírala průhledným krytem. Pohonná jednotka s tahem 500 kilopondů byla uložena v trupu s nasávacím otvorem v přídi a výtokovým v zádi.

He 178

  • Rozpětí: 7,20 metru
  • Délka: 7,48 metru
  • Vzletová hmotnost: 1,570 tun
  • Max. rychlost: 640 km/h
  • Pohonná jednotka: 1× HeS 3
  • Osádka: 1 muž

Historický okamžik se odehrál 27. srpna 1939, kdy legendární zkušební pilot Erich Warsitz usedl do kabiny a spustil motor. Stroj se rozjel po dráze, odlepil od země a začal stoupat. Warsitz provedl několik okruhů nad letištěm a pak bezpečně přistál. absolvoval tak historicky první let proudového stroje v dějinách. He 178 byl předveden Hermannu Göringovi a dalším důstojníkům letectva, o revoluční stroj však tehdy neprojevili větší zájem. S prototypem provedli ještě sérii zkušebních letů, pak Heinkel program zastavil a soustředil se na nový typ, určený již pro bojové operace. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907