Cestování proti proudu času: Vítejte v úžasných časech císaře Rudolfa II.

01.02.2017 - Pavel Vlček

Vítejte v úžasných časech císaře Rudolfa II., kdy se Praha probrala z ospalého klidu, aby se z ní stalo evropské velkoměsto

Šenk -<p>Ke svlažení hrdla sloužilo víno a pivo</p>
Šenk -

Ke svlažení hrdla sloužilo víno a pivo


Reklama

Změny, které přinesla skutečnost, že se Praha stala centrem Svaté říše římské národa německého, jsou obrovské. Město je, snad poprvé a ukáže se, že i naposled, v takovém měřítku, cílem imigrace. Ne ani tak na Starém či Novém Městě, ale zvláště na Malé Straně a Hradčanech se usídlili nejen všichni císařští služebníci a dodavatelé, ale také šlechta.

Co s sebou

Dost peněz. Připravte se na to, že v Praze je draze. Ceny stoupaly už dlouho, ale co se stala rezidenčním městem, vzrostly dramaticky. V červenci roku 1578 byl dokonce vydán drahotní řád, který zavedl kontrolu cen potravin a řemeslných výrobků. Přesto ceny stoupaly až do devadesátých let, kdy se ustálily na poměrně vysoké úrovni. Pokud však nemáte hluboko do kapsy, zamyslete se, zdali není vhodná doba ke koupi pozemku či domu přímo v císařově městě. Vzniká tu totiž řada nových stavebních parcel a domů.

Ubytování a občerstvení

O ubytování v Praze není nouze, ve všech měšťanských domech vám jistě rádi pronajmou pokoje a ustájí koně. Kromě toho je tu i pár domů, které se na ubytování specializují. A co dobrého si dát k jídlu? Hodně se vaří drůbež, z níž nejoblíbenější jsou kuřata; dále zvěřina, především zajíc; vepřové maso a všechny ty pochoutky ze zabíjačky – jitrničky, jelítka; množství ryb (včetně v Čechách lovených lososů), hovězí, telecí a jehněčí. Ze zeleniny se podává zelí i špenát, špergl (chřest) či artyčoky. Konzumují se i mléčné výrobky, jen sýr moc ne, ten je určen čeledi. Z jihu se dováží fíky a mandle, rovněž rýže a také broskve. Jednou z největších pochoutek jsou jelení houby – lanýže, které lze v Čechách sbírat, ovšem patří jen k vybraným tabulím.

Ke svlažení hrdla slouží víno domácí, ale dováží se i z Uher případně z Řecka. Milovníci piva si mohou pochutnávat pouze na pražských pivech vařených v měšťanských domech, nebo nanejvýš na dováženém rakovnickém pivu, vařeném na komorních statcích. Každý právovarečný dům má i svůj šenk, a to nejen pivní, ale i vinný, a může zde podávat i pálenku, pochopitelně bez hygienické kontroly. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 6/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907