Hmyzí roje mohou generovat tolik statické elektřiny jako bouřková mračna

28.10.2022 - Stanislav Mihulka

Britští vědci změřili elektrická pole v blízkosti rojících se včel. Ukázalo se, že rojící se hmyz dokáže generovat překvapivé množství elektřiny.


Reklama

O hmyzu je známé, že v řadě případů dokáže vnímat a něktré druhy i využívat elektrická pole. Podle nového výzkumu britských odborníků z Bristolské univerzity hejna hmyzu vytvářejí spoustu statické elektřiny v atmosféře. Velké roje podle vědců vygenerují tolik elektřiny, jako bouřková mračna. Výsledky výzkumu zveřejnil tento týden vědecký časopis iScience.

Ellard Hunting a jeho spolupracovníci měřili elektrická pole poblíž rojících se včel. Umístili zařízení pro sledování elektrických polí do blízkosti experimentálních včelích úlů a zjišťovali, jak se elektrická pole mění, když dojde k rojení včel. Ukázalo se, že rojící se včely zvyšují elektrické napětí ve vzduchu, zhruba o 100 až 1 000 voltů na metr krychlový vzduchu, podle hustoty rojícího se hmyzu.

Elektrická hejna

Vědci pak z naměřených hodnot sestavili model, z něhož dokázali odvodit působení celých hejn hmyzu na elektřinu v atmosféře. Podle jejich odhadů mají největší vliv na atmosféru hejna sarančat, která mohou nabývat až „biblických“ rozměrů. Podle badatelů podobná obří mračna hmyzu generují srovnatelné množství elektřiny jako bouřková mračna.

TIP: Vědci odhalili tajemství svolávacího signálu sarančat

K čemu je takový výzkum dobrý? Badatelé jsou přesvědčeni, že elektřina vytvářená hejny hmyzu, představuje faktor, který je doposud přehlížený v klimatických modelech a modelech chování počasí. Zároveň je podle nich pravděpodobné, že hejna dalších organismů, například ptáků, nebo i shluky velkého množství mikroorganismů mohou mít na atmosféru podobný vliv.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907