Hmyzí roje mohou generovat tolik statické elektřiny jako bouřková mračna

28.10.2022 - Stanislav Mihulka

Britští vědci změřili elektrická pole v blízkosti rojících se včel. Ukázalo se, že rojící se hmyz dokáže generovat překvapivé množství elektřiny.


Reklama

O hmyzu je známé, že v řadě případů dokáže vnímat a něktré druhy i využívat elektrická pole. Podle nového výzkumu britských odborníků z Bristolské univerzity hejna hmyzu vytvářejí spoustu statické elektřiny v atmosféře. Velké roje podle vědců vygenerují tolik elektřiny, jako bouřková mračna. Výsledky výzkumu zveřejnil tento týden vědecký časopis iScience.

Ellard Hunting a jeho spolupracovníci měřili elektrická pole poblíž rojících se včel. Umístili zařízení pro sledování elektrických polí do blízkosti experimentálních včelích úlů a zjišťovali, jak se elektrická pole mění, když dojde k rojení včel. Ukázalo se, že rojící se včely zvyšují elektrické napětí ve vzduchu, zhruba o 100 až 1 000 voltů na metr krychlový vzduchu, podle hustoty rojícího se hmyzu.

Elektrická hejna

Vědci pak z naměřených hodnot sestavili model, z něhož dokázali odvodit působení celých hejn hmyzu na elektřinu v atmosféře. Podle jejich odhadů mají největší vliv na atmosféru hejna sarančat, která mohou nabývat až „biblických“ rozměrů. Podle badatelů podobná obří mračna hmyzu generují srovnatelné množství elektřiny jako bouřková mračna.

TIP: Vědci odhalili tajemství svolávacího signálu sarančat

K čemu je takový výzkum dobrý? Badatelé jsou přesvědčeni, že elektřina vytvářená hejny hmyzu, představuje faktor, který je doposud přehlížený v klimatických modelech a modelech chování počasí. Zároveň je podle nich pravděpodobné, že hejna dalších organismů, například ptáků, nebo i shluky velkého množství mikroorganismů mohou mít na atmosféru podobný vliv.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907