Hnutí Vlajka: Kdo zradil během nacistické okupace Československa?

29.06.2019 - Ivo Pejčoch

Nacistická okupace českých zemí přinesla šest let hrůzovlády a ohromné oběti na životech. Přesto se našli tací, kteří s režimem spolupracovali

<p>Vedení  Vlajky před popravou, zleva Jaroslav Čermák, Jan Rys-Rozsévač a Josef Burda</p>

Vedení  Vlajky před popravou, zleva Jaroslav Čermák, Jan Rys-Rozsévač a Josef Burda


Reklama

Jedním z největších symbolů zrady se stalo hnutí Vlajka, spojené s ostudnými útoky proti židovským spoluobčanům, špiněním vlasteneckého odboje a udavačstvím. Z původně krajně pravicového studentského spolku se v období druhé republiky stala ilegální organizace, do jejíhož vedení se dostali Jan Rys-Rozsévač, Josef Burda, Jindřich Thun-Hohenstein, Otakar Polívka a další extrémisté.

Před válkou a během ní

Ještě před příchodem Němců začali vlajkaři vytvářet bojůvky, které napadaly židovské obchody, a dokonce připravovaly pumové atentáty proti židovským firmám a synagogám. Po příchodu nacistů vlajkaři udávali Židy odmítající nosit žlutou hvězdu i demokraticky smýšlející spoluobčany. Zorganizovali pogrom proti Židům v Příbrami a poškodili synagogu v Dobříši.

Leitmotivem jejich spolupráce s okupanty byla snaha nahradit členy protektorátní vlády vlastními funkcionáři. Pod vedením ing. Oldřicha Jenáčka dokonce vybudovali vlastní výzvědnou síť, přímo napojenou na ústřednu gestapa. Kromě toho postavili polovojenské Svatoplukovy gardy, odborovou ústřednu Česká pracovní fronta, Svaz žen i Mládež Vlajky.

Vzhledem k silnému odporu obyvatelstva však nezískali širokou členskou základnu, v jejíž vybudování doufali a okupační moc je přestala považovat za perspektivní partnery. Posledním zoufalým pokusem o změnu poměrů se 7. srpna 1940 stal útok stovek vlajkařů proti sídlu Národního souručenství v pražské Dušní ulici. Budovu sice nakrátko obsadili, po několika hodinách je však vystrnadila policie a jejich vůdce pozatýkala

TIP: Úřadovny gestapa v protektorátu: Obávanou „Pečkárnou“ prošel i Alois Eliáš

Postupně nastal úpadek hnutí, a když se jeho vedení dostalo do sílících sporů s Němci, byla jeho činnost roku 1943 zakázána. Národní soud odsoudil vůdce vlajkařů Ryse, jeho zástupce Burdu a velitele paramilitárních Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka  27. června 1946 k trestu smrti. Podle stanovených pravidel byl vykonán ještě téhož dne. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Archiv autora

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907