Horší, než jsme čekali: Hmyzokalypsa překonala nejčernější obavy

04.11.2019 - Stanislav Mihulka

Studie odhalila nebezpečný úbytek hmyzu a pavouků v Německu. Za úbytek může především intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci

<p>Hmyz mizí doslova před očima</p>

Hmyz mizí doslova před očima


Reklama

Od devadesátých let 20. století vědci upozorňují na to, že v krajině ubývá hmyz a s ním i další živočichové. Podle nového výzkumu, který uveřejnil prestižní časopis Nature, se situace hmyzu v Evropě dostala na pokraj katastrofy. Němečtí badatelé tvrdí, že hmyz na našem kontinentu mizí ještě rychleji, než jsme se obávali.

Během svého výzkumu dlouhodobě pozorovali hmyz a pavouky na 150 loukách a ve 140 lesích na území Německa, mezi lety 2007 a 2018. Sledovali přitom jejich celkovou biomasu, rozšíření na daném stanovišti a počet druhů. Ve všech těchto třech parametrech došlo k doslova ohromujícímu poklesu. Biomasa se snížila o 67 procent, rozšíření na stanovištích o 78 procent a počet druhů poklesl o 34 procent.

TIP: Vědci varují: Svět hmyzu je na pokraji katastrofálního zhroucení

Tak dramatický pokles během pouhých deseti let vědce zaskočil. Jak se ale ukazuje, nebude to žádná chyba. Mizí přitom hlavně vzácné druhy, zatímco běžné druhy se zatím docela drží. Hlavním viníkem tohoto stavu je podle odborníků především intenzivní zemědělství. K největším ztrátám došlo na místech, která jsou obklopená intenzivně obdělávanými plochami.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907