Horský hřbet na měsíci Iapetu by mohl být havarovaným prstencem

09.03.2018 - Stanislav Mihulka

Podivný měsíc Saturnu Iapetus se zřejmě kdysi dávno srazil se svými prstenci

<p>Detailní snímek povrchu Iapetu s podivným horským hřbetem.</p>

Detailní snímek povrchu Iapetu s podivným horským hřbetem.


Reklama

Saturnův měsíc Iapetus je v mnoha ohledech velmi podivný. Jedna jeho polokoule je například výrazně tmavší než druhá. Další podivností je, že na rozdíl od naprosté většiny velkých měsíců Sluneční soustavy není Iapetus kulatý nebo elipsoidní, ale má tvar vlašského ořechu.

Velmi zvláštní je i nápadný horský hřbet, který se táhne po povrchu Iapetu podél dvou třetin délky jeho rovníku. Tento hřbet je asi 20 kilometrů široký a místy až 20 kilometrů vysoký, takže v něm jsou jedny z nejvyšších hor Sluneční soustavy. Kdyby se Iapetus zvětšil na velikost Země, tak by tento horský hřbet dosahoval výšek kolem 100 kilometrů.

Srážka s prstenci

Pro planetární vědce je obtížné vysvětlit, jak by takový horský hřbet mohl na Iapetu vzniknout. Nejde přitom jen o jeho výšku, ale i o jeho téměř perfektně rovný tvar.

TIP: Malý svět s ledovými erupcemi: Na Ceres se tyčí masivní kryovulkán

Angela Stickle a James Roberts z americké Univerzity Johnse Hopkinse tvrdí, že by tento horský hřbet mohl být pozůstatkem pádu systému prstenců na povrch měsíce. Podle nich by takové zřícené prstence mohly nejprve několikrát Iapetus oběhnout a pak do něj narazit šikmým směrem. Že nejde jeo o bláznivou teorii dokazují i počítačové simulace, které tuto hypotézu potvrzují.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907